Komerční prezentace Aktual.: 6.05.2025 17:46
Praha – Česko v cenách elektřiny oproti ostatním zemím EU doplácí na slabší ekonomiku, vyšší nárůst regulované složky a také nižší míru státních dotací. Situace na trhu se ale podle nich v současnosti mírně zlepšuje. Postupně by se měly projevovat například nižší ceny v nabídkách dodavatelů. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK.
Ceny elektřiny pro domácnosti byly v České republice i ve druhém pololetí loňského roku podle standardu kupní síly (PPS) nejvyšší z celé Evropské unie, oznámil dnes unijní statistický úřad Eurostat. PPS je společná měna, která stírá rozdíly v cenových hladinách mezi jednotlivými zeměmi, a umožňuje tak vzájemné srovnání. Ceny v Česku činily 41 PPS za 100 kilowatthodin, následuje Kypr s 35,70 PPS a Německo s 35,23 PPS.
Podle analytika ENA a výkonného ředitele Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiřího Gavora je pozice Česka jako země s nejdražší elektřinou výsledkem zejména slabší ekonomiky. Aktuální statistiky Eurostatu podle něj přinášejí obraz o cenách elektřiny v Evropě trochu se zpožděním. V loňském roce se totiž projevoval například velký nárůst regulované části ceny elektřiny, která na začátku loňského roku meziročně stoupla o vysoké desítky procent. Vliv také měly dlouhodobé fixace, které někteří zákazníci uzavírali ještě v době energetické krize.
V současnosti je podle něj už situace lepší. Gavor v této souvislosti připomněl postupný pokles cen elektřiny v nabídkách dodavatelů pro odběratele. Upozornil také na mnohem mírnější nárůst regulované složky. To vše se ovšem podle Gavora do žebříčku Eurostatu promítne nejdříve až za půl roku.
Cena elektřiny v Česku je podle analytika XTB Jiřího Tylečka důsledkem střetu nabídky a poptávky ve středoevropském prostoru. „I když jsme stále vývozcem elektřiny, platíme tržní ceny bez dotací. Česko je propojeno ve vnitřním energetickém trhu s Německem a dalšími zeměmi EU,“ vysvětlil. Připomněl také, že státní pomoc během energetické krize byla v některých jiných státech Evropy vyšší. Například na Slovensku v ní podle něj pokračují i letos.
Na nejvyšší příčku v cenách elektřiny v přepočtu na kupní sílu dostaly podle něj Česko zejména nízké mzdy a taká vysoká regulovaná složka. „Vyšší regulované poplatky však nelze bez rozmyslu odsoudit. Jsou mimo jiné potřeba pro přípravu energetické sítě na přechod na obnovitelné zdroje. Nedávný blackout na Pyrenejském poloostrově ukázal, že investice do energetické sítě jsou nutností, upouzornil Tyleček.
Do budoucna je ale Tyleček rovněž mírně optimistický. „Velkoobchodní ceny klesají, ale bez strukturálních změn zůstane cena elektřiny vysoká. Česko je v následujících letech odsouzeno stát se importérem elektřiny bez možnosti tržní ceny výrazněji ovlivňovat. V tomto ohledu by však mohlo pomoci zestátnění energetické společnosti ČEZ,“ dodal Tyleček.
