Aktual.: 29.05.2026 09:27
Praha – Růst hrubého domácího produktu (HDP) v prvním čtvrtletí byl slabší, než se očekávalo. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Zároveň upozornili, že se ve výkonu ekonomiky zatím neprojevily dopady války na Blízkém východě, jejich vliv bude znatelnější v dalších čtvrtletích. I s ohledem na to analytici předpokládají, že celoroční hospodářský růst dosáhne nanejvýš dvou procent.
„Letošní rok příliš slavně nezačal. Meziroční růst o 2,2 procenta ještě na první pohled nevypadá vyloženě tragicky, ale 0,2 procenta mezičtvrtletně už je skutečně slabý výsledek, a pokud by česká ekonomika tímto tempem pokračovala i ve zbytku letošního roku, vykázala by za celý rok 2026 růst pouze o 1,5 procenta,“ uvedl hlavní ekonom Investiky Vít Hradil. Poukázal však na to, že vládní spotřebu v prvním čtvrtletí brzdilo rozpočtové provizorium, takže lze očekávat její zvýšení v další části roku.
Ekonom UniCredit Bank Jiří Pour připomněl, že česká ekonomika roste deset čtvrtletí v řadě. Zároveň ale upozornil, že tempo růstu významně zpomalilo. „Mezikvartální růst ekonomiky byl nejpomalejší za dva roky,“ uvedl Pour.
Meziroční růst podle analytiků dál táhne spotřeba domácností, která se zvýšila o 3,4 procenta. Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek podotkl, že růst spotřeby domácností odpovídal vývoji reálných mezd. „Jde tedy o růst přiměřený možnostem domácností bez toho, aby musely sahat hluboko do rezerv,“ uvedl.
Ještě významnější nárůst zaznamenaly investice, které se meziročně zvýšily o 7,3 procenta. „Současný geopolitický vývoj však může soukromé investice výrazně přibrzdit,“ varoval však analytik Raiffeisenbank Martin Kron.
Analytici se shodují, že konflikt na Blízkém východě, který začal na přelomu února a března, v prvním čtvrtletí do vývoje české ekonomiky výrazně nezasáhl. „Jeho dopad na českou ekonomiku se v prvním čtvrtletí díky zásobám ve skladech i na cestě omezil pouze na ceny energií, především pak pohonných hmot. Prudké zdražení pohonných hmot a vyšší spotové ceny elektřiny a plynu v březnu už firmy pocítily, ale faktický dopad konfliktu na HDP byl ještě velmi limitovaný. Výsledky druhého čtvrtletí už budou válkou v Zálivu ovlivněny podstatně více,“ uvedl Dufek.
Za celý rok by hospodářský růst mohl dosáhnout dvou procent, rizika jsou ale podle analytiků vychýlena negativním směrem. „Velmi optimistické růstové výhledy pro domácí ekonomiku ze začátku letošního roku s růstem až ke třem procentům jsou nyní passé. Tuzemský hospodářský růst v 1. čtvrtletí zaostal a ani výhled na 2. čtvrtletí nevypadá úplně optimisticky,“ uvedl hlavní analytik Citfinu Miroslav Novák. „Pokud se navíc vysoké ceny energetických komodit udrží po delší dobu, tak je jen otázkou času, kdy začnou negativně dopadat na spotřebu domácností,“ dodal.
Růst HDP v 1. čtvrtletí byl slabší, než čekala ČNB, hlavně kvůli vyšším dovozům
Hospodářský růst Česka v prvním čtvrtletí byl slabší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB). Hlavním důvodem byly výrazně vyšší dovozy oproti prognóze, uvedl dnes v komentáři k vývoji hrubého domácího produktu (HDP) ředitel sekce měnové ČNB Petr Sklenář. Podle něj roste pravděpodobnost, že za celý rok vzroste HDP méně, než o centrální bankou odhadovaných 2,5 procenta.
HDP v prvním čtvrtletí meziročně vzrostl o 2,2 procenta, když ČNB ve své květnové prognóze předpokládala růst o 2,5 procenta. „Výsledky za první čtvrtletí byly pod prognózu ČNB, hlavním zdrojem překvapení byl velmi vysoký nárůst dovozů,“ uvedl Sklenář. Dovozy se meziročně zvýšily o 8,2 procenta, když ČNB předpokládala jejich růst o 2,5 procenta.
Sklenář zároveň uvedl, že spotřeba domácností pokračovala v solidním růstu, když se zvýšila o 3,4 procenta. „Současně na začátku roku dál pokračovalo oživení investiční poptávky. Růst fixních investic dosáhl 7,3 procenta meziročně, což je nejvyšší nárůst za poslední čtyři roky. Růst investic byl také plošný, zvýšily se investice nejen do budov, ale také do strojů nebo obnovy vozového parku. Oživující investiční poptávka podporuje výhled dalšího růstu,“ doplnil.
Upozornil však, že do vývoje českého hospodářství zasáhnou důsledky konfliktu v Íránu, který vedl k růstu cen ropy i dalších komodit. „Pro letošní rok jsme očekávali růst ekonomiky na úrovni 2,5 procenta, ovšem o něco slabší výsledek za první kvartál a rizika negativního dopadu drahých energií ve zbytku roku zvyšují šance, že konečný růst HDP bude spíše nižší,“ uzavřel Sklenář.
Česká ekonomika vzrostla v 1. čtvrtletí meziročně o 2,2 pct
Česká ekonomika vzrostla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 2,2 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu, který dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). O desetinu procentního bodu tak zlepšil svůj první odhad z konce dubna. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta.
Meziroční růst HDP byl podpořen zejména vyššími výdaji na konečnou spotřebu, zvýšily se o 2,9 procenta. Tvorba hrubého fixního kapitálu pak vzrostla o 7,3 procenta. Negativní vliv naopak měla změna stavu zásob a saldo zahraničního obchodu, které se snížilo o 16,7 miliardy na 114,7 miliardy korun. Vývoz vzrostl meziročně o 5,8 procenta, dovoz o 8,2 procenta.
Mezičtvrtletní vývoj na straně poptávky podpořila tvorba hrubého fixního kapitálu a změna stavu zásob. „Negativní vliv měly celkové výdaje na konečnou spotřebu a saldo zahraničního obchodu,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Hrubá přidaná hodnota (HPH), tedy rozdíl mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, se meziročně zvýšila o 2,1 procenta. Její růst ovlivnil zejména průmysl, obchod, doprava, ubytování, pohostinství a informační a komunikační činnosti. Podle statistiků se dařilo všem odvětvím národního hospodářství.
Celková zaměstnanost se v prvních třech měsících meziročně zvýšila o 1,1 procenta. Celkem bylo odpracováno o tři procenta hodin více než v prvním čtvrtletí 2025. Objem mzdových nákladů vzrostl o téměř devět procent.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
