Aktual.: 22.09.2026 14:24
Praha – Současné vysoké rafinerské marže jsou důsledkem napjaté situace na evropském trhu s palivy a závislosti na dovozu. Produkční kapacity v Evropě klesly od roku 2009 o pětinu a nové nevznikly desítky let, Evropa včetně ČR je tak na dodávkách nafty závislá. Loni dovoz nafty pokryl 42 procent tuzemské spotřeby. Nyní navíc situaci zhoršují výpadky dodávek z Ruska a Blízkého východu. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK. Z dlouhodobého hlediska doporučují investice do provozu rafinerií a diverzifikace zdrojů dodávek.
Vláda v pondělí rozhodla o uvalení mimořádné daně na rafinerie, uplatňovat ji bude v letošním a příštím roce. Zdaňovat se bude zvýšená marže proti roku 2025. Vláda zavedením sektorové daně reaguje na nárůst rafinerských marží v důsledku narušení globálního trhu s ropou.
České rafinerie nejsou z pohledu zásobování palivy soběstačné. Dvě rafinerie Orlen Unipetrol v Litvínově a Kralupech mají dohromady kapacitu kolem 8,7 milionu tun ropy ročně. Zatímco u benzinu jejich produkce dlouhodobě pokrývá většinu domácí spotřeby, u nafty loni dovoz pokrýval zhruba 42 procent spotřeby.
„Právě nafta je dnes největším problémem evropského trhu s pohonnými hmotami,“ uvedl analytik Purple Trading Petr Lajsek. Připomněl, že Evropa je na dovozu nafty dlouhodobě závislá a současná geopolitická situace tento problém dramaticky zviditelnila. „Když současně vypadávají dodávky ropy z Ruska, komplikuje se doprava přes klíčové trasy a nyní jsou ohroženy i dodávky ze Saúdské Arábie, evropský trh má jen velmi omezený prostor pro další náhradu,“ řekl Lajsek.
Situaci přitom podle analytiků zhoršuje dlouhodobý pokles evropské rafinerské kapacity. „V EU spolu s Británií, Norskem a Švýcarskem bylo na konci roku 2025 evidováno 72 rafinerií s kapacitou přibližně 625 milionů tun ropy ročně, asi o pětinu nižší než v roce 2009,“ popsal analytik XTB Jiří Tyleček. Evropě přitom podle něj nechybí všechna paliva stejně. Benzinu Evropa vyrábí více, než spotřebuje, zatímco u nafty a leteckého paliva je závislá na čistém dovozu.
Nejlepším krátkodobým řešením je tak podle hlavního ekonoma Argos Capital Kryštofa Míška uvolňování strategických zásob hotových paliv, především nafty, zvýšení dovozů a maximální využití stávajících rafinerií. K dlouhodobému zastropování marží by naopak byl obezřetný. „Příliš nízký cenový strop může snížit motivaci obchodníků dovážet paliva na český trh právě v okamžiku, kdy je dodatečný dovoz nejvíce potřeba,“ vysvětlil. Také mimořádná daň z rafinerských marží by podle Míška měla být nastavena tak, aby zachytila část mimořádné válečné renty, ale současně neomezovala výrobu a investice.
Z dlouhodobého hlediska pak analytici velí především k investicím do současných evropských rafinerských kapacit. „Především do zachování konkurenceschopnosti stávajících zařízení, investice do jejich modernizace, větší diverzifikace dodávek a efektivnější práce se strategickými zásobami. Dlouhodobě potom bude klíčové rovněž i přizpůsobení rafinerského sektoru nové energetické realitě čili rozvoji výroby alternativních paliv při současném zachování dostatečné bezpečnosti dodávek,“ řekl analytik Bidli Petr Špirit.
Naopak výstavba nových rafinerií už podle Tylečka nedává z krátkodobého ani dlouhodobého pohledu smysl. „Nová rafinerie nevznikla v EU už několik desítek let a rychlý přechod na obnovitelné zdroje už nedává novým projektům jakékoliv šance,“ dodal.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}