Aktual.: 19.09.2026 11:43
Praha – Německá chystaná opatření proti vysokým cenám pohonných hmot mohou být podle analytiků signálem i pro Česko, aktuální zdražování ale automaticky nevyřeší. Tuzemské vládě proto doporučují spíše vyvážený a opatrný přístup. Pokud by česká vláda nakonec rozhodla o regulaci, pak analytici podporují cílené kroky jako například snížení spotřební daně. Naopak zastropování cen by podle nich mohlo krizi ještě prohloubit. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK.
Německá vládní koalice se v pátek podle agentury DPA v zásadě dohodla na opatřeních ke zmírnění vysokých cen pohonných hmot. Opatření by měla zahrnovat snížení daní z benzinu a nafty o 17 centů (zhruba čtyři Kč) na litr a zavedení cenových stropů. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) serveru Novinky.cz řekl, že česká vláda bude o drahých palivech jednat v příštím týdnu.
Německé rozhodnutí je podle analytika Purple Trading Petra Lajska signálem, že vysoké ceny paliv začínají být pro evropské vlády nejen ekonomickým, ale i politickým problémem. Snížení daně podle něj přinese německým řidičům citelnou úlevu, protože litr nafty i benzinu tam nyní atakuje kolem 60 Kč. Zároveň ale upozornil, že to nevyřeší samotnou příčinu současného zdražování. „Evropa se dostává do situace, kdy se kombinuje drahá ropa, nedostatek rafinovaných produktů a rostoucí problémy s jejich přepravou,“ vysvětlil Lajsek.
Česká vláda by proto podle Lajska měla začít jednat, ovšem cíleně a bez plošného zastropování cen. „Největší smysl by podle mě mělo dočasné snížení spotřební daně u nafty, která je pro dopravu a logistiku zásadní, doplněné důslednou kontrolou marží. Je totiž důležité zajistit, aby se daňová úleva skutečně promítla do cen na stojanech a neskončila pouze ve vyšších maržích obchodníků,“ popsal Lajsek. Naopak zavedení cenového stropu, který už vláda uplatňovala na jaře, by podle něj paradoxně ceny na čerpacích stanicích ještě zvýšilo, protože by rychleji reflektovalo ceny z burzy.
Ačkoliv Německo reaguje podle analytika XTB Jiřího Tylečka poměrně razantně, pro Česko to podle něj automaticky neznamená, že musí přijmout stejná opatření. „Vždy jde o vyvažování výpadku daňových příjmů proti škodám, které vysoké ceny paliv způsobují v ekonomice. Pokud by podobná opatření začaly přijímat i další okolní země, tlak na českou vládu by se samozřejmě zvyšoval, a to i kvůli konkurenceschopnosti dopravy a přeshraničnímu tankování,“ uvedl Tyleček.
V případě dalšího zhoršování situace má tak stát podle Tylečka několik možností, které mají rozdílné náklady a vedlejší efekty. „Dočasné snížení spotřební daně působí rychle a plošně, ale zároveň znamená přímý výpadek příjmů státního rozpočtu a není jisté, že se celá úleva okamžitě a v plné výši promítne do cen pro motoristy. Druhou možností je cílenější pomoc nejvíce zasaženým skupinám, například dopravcům, zemědělcům nebo nízkopříjmovým domácnostem,“ popsal Tyleček.
Podle hlavního ekonoma Argos Capital Kryštofa Míška můžeme s vysokými cenami paliv žít delší dobu, než jsme byli zvyklí při předchozích geopolitických šocích. Navzdory německým opatřením by tak na českém trhu zatím k dalším netržním zásahům nepřistupoval. „Cenové stropy potlačují důležitý signál o nedostatku suroviny, oslabují motivaci k úsporám a mohou znevýhodnit český trh vůči zemím, kde dodavatelé dosáhnou vyšší ceny. V krajním případě bychom tak nezískali levnější paliva, ale jejich horší dostupnost. Na místě je proto trpělivost, kontrola hospodářské soutěže a sledování vývoje marží,“ dodal Míšek.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}