Komerční prezentace Aktual.: 25.08.2024 06:50
Praha – Nová pravidla pro předčasné splacení hypoték, která začnou platit od září, nemusí v některých případech přinést lidem vyšší náklady. Referenční úrokové sazby, od kterých se bude výše poplatku za předčasné splacení odvíjet, jsou nastaveny tak, že u části klientů bude tento poplatek nulový. Upozornili na to analytici oslovení ČTK. Tato situace podle nich může vést k tomu, že se banky budou zdráhat výrazněji snižovat hypoteční sazby.
Dosud mohou banky od klientů za předčasné splacení hypotéky žádat administrativní poplatek do 1000 korun. Od září to změní novela zákona, podle níž banky kromě tohoto administrativního poplatku mohou žádat jako pokrytí svých účelně vynaložených nákladů až 0,25 procenta z nesplacené jistiny za každý započatý rok zbývajícího období do konce fixace úrokové sazby, maximálně však jedno procento.
Účelně vynaložené náklady zohledňují aktuální úrokovou míru na trhu, tedy to, za kolik může banka dál půjčit peníze, které získala z předčasné splátky, uvedl analytik serveru Stavebky.cz Petr Kielar. „Čím bude aktuální sazba na trhu nižší, než sazba splaceného úvěru, tím vyšší bude škoda, kterou banka utrpí a tím vyšší bude také náhrada za předčasnou splátku,“ řekl. Referenční úrokové sazby, na základě kterých se náklady bank vypočítávají, stanovuje vždy jednou měsíčně Česká národní banka (ČNB).
„Konstrukce výpočtu poplatku, která přináší tzv. referenční úrok, ochrání banky jen v případě prudkého snížení úrokových sazeb u hypoték. Pokud bude snižování sazeb pomalé, může se jednoduše stát, že klient při předčasném splacení nezaplatí ani oněch 1000 korun poplatku za nezbytné administrativní náklady,“ uvedl vedoucí produktového oddělení Swiss Life Select Tom Kadeřábek.
Na to upozorňuje i Kielar. Například pokud by se klient rozhodl předčasně splatit dvacetiletou hypotéku s šestiletou fixací na tři miliony korun od stavební spořitelny s úrokem 5,5 procenta, náhrada nákladů by byla nulová, protože pro tento typ úvěru ČNB stanovila referenční sazbu 5,58 procenta.
Kielar ale zároveň zdůraznil, že referenční sazby se liší podle typu úvěru i podle jeho poskytovatele. Pro stejný úvěr jako v předchozím případě, ale poskytnutý bankou, je referenční sazba 2,73 procenta, klient by tedy musel zaplatit poplatek zhruba 28.000 korun. Tyto rozdíly podle Kielara snižují přehlednost celého systému. „Je legitimní, očekávat u podobných úvěrů podobnou výši náhrady za předčasné splacení. Toto očekávání však současný zákon nenaplňuje,“ uvedl.
Na rozdíly nákladů předčasného splacení u jednotlivých produktů upozorňují i analytici Swiss Life Select. Skutečnost, že někdy bude poplatek nulový, navíc podle nich může brzdit zlevňování hypoték. „Tato situace povede k tomu, že banky nebudou snižovat úrokové sazby na hypotékách tak rychle, jak by mohly, a budou si stále tvořit rezervy proti předčasnému splacení. Na to banky interně používají koeficienty předčasného splacení, tedy nic jiného než to, že k ceně hypotéky dají rizikovou přirážku za předčasné splacení,“ uvedl Kadeřábek.
Zavedení poplatku za předčasné splacení hypoték mělo omezit takzvanou úvěrovou turistiku mezi bankami. Autoři návrhu předpokládali, že díky tomu banky získají jistotu, že nevynaloží peníze zbytečně, budou moct hypotéky zlevnit a začnou nabízet i dlouhodobé fixace. Zákon kromě poplatku za předčasné splacení hypotéky rozšířil možnosti splatit zbytek hypotéky bez sankce i o rozvod a následné vypořádání společného jmění manželů.
