Aktual.: 14.07.2025 10:38
Praha – Uvalení plošného třicetiprocentního cla na vývoz evropských výrobků do Spojených států by mohlo zpomalit růst české ekonomiky zhruba o jeden procentní bod. Výhled je ale nejistý, i s ohledem na možnou celní odvetu ze strany Evropské unie. Shodují se na tom analytici oslovení dnes ČTK. Zároveň upozorňují, že není jisté ani to, zda americká cla skutečně začnou platit na počátku srpna, jak oznámil prezident USA Donald Trump. Připomínají rovněž, že by uvalení cel zdražilo zboží v USA.
„Dle našich citlivostních scénářů odhadujeme, že 30procentní clo by snížilo růst českého HDP kumulativně zhruba o jeden procentní bod v tomto a příštím roce. Jde však o velmi nejisté odhady a v zásadě se můžeme pohybovat kdekoli v rozmezí od půl po dva procentní body. A to i v závislosti na razanci případné odvety ze strany EU. Ta by zřejmě nevolila plošná, ale spíše by zvolila selektivní cla na sektory a konkrétní zboží, kde to Trumpovu administrativu může bolet nejvíce,“ uvedl analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda předpokládá, že by negativní dopad nově oznámených cel na hospodářský růst činil 0,8 procentního bodu za celý rok. „Na druhou stranu, nejistota v mezinárodním obchodu, související ponejvíce právě s hrozbou rozsáhlé celní války, si vyžádala svoji oběť v české ekonomice již v prvním letošním pololetí,“ dodal.
Analytici zároveň upozorňují, že cla nakonec vůbec nemusí začít platit. „Základní otázkou nyní je, zda nová cla opravdu začnou platit 1. srpna. To teď neví nikdo a možná ani sám Donald Trump. Americký prezident každopádně odložil platnost cel už dvakrát a z našeho pohledu se tak klidně může stát znovu,“ podotkl Rusinko.
Analytička Reiffeisenbank Tereza Krček upozornila, že náklady cel ponesou američtí spotřebitelé v podobě dražšího zboží. „Trumpův argument, že ztížení prodeje zahraničního zboží v USA podpoří americkou výrobu, je lichý. Aby tomu tak skutečně bylo, trvalo by roky, než by se pozitivní efekt projevil. USA navíc disponuje velmi drahou cenou práce, která by se negativně propsala do cen výrobků a zdražila by je ještě více než samotné clo,“ uvedla.
Zároveň připomněla, že už nyní jsou účinná americká cla ve výši 25 procent na vývoz evropských automobilů a autodílů do USA a 50 procent na ocel a hliník. Pokud bude EU jednat o úpravě plošných cel, měla by se podle analytičky věnovat i těm sektorovým. „Pro EU jsou klíčová cla na automotive. Také zde by se vyplatilo vyjednávat, protože Spojené státy představují druhý největší trh pro evropské automobilky,“ uvedla Krček.
