Aktual.: 16.09.2025 14:57
Praha – Hlavním poučením z války na Ukrajině a narušení polského vzdušného prostoru je pro Severoatlantickou alianci (NATO) nutnost výrazně posílit protivzdušnou obranu, politicky se nespoléhat pouze na ústupky, ale naopak využít především tlak vůči Rusku. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Podle nich je zásadní také větší soběstačnost evropských zemí v zajištění ověřených technologií.
„Jednou lekcí bezpochyby je, že státy NATO musí daleko silnějším způsobem investovat do prostředků elektronického boje a protivzdušné obrany,“ uvedl Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky. Zmínil, že je také nutné prohloubit spolupráci s Ukrajinou, která se denně vypořádává se stovkami dronů, které sestřeluje.
Za klíčovou investici označil Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy budování vícevrstvé protivzdušné obrany. „Investice do prostředků proti dronům jsou důležité, ale minimálně stejně jsou zásadní také investice do systémů schopných zasahovat střely s plochou dráhou letu a balistickými hlavicemi,“ řekl. Ty mají mnohem větší ničivou sílu a dosah.
Bříza připomněl i nutnost efektivnější organizace, aby se předešlo plýtvání drahými systémy ochrany vzdušného prostoru na hrozby, mezi které mohou patřit některé drony, u nichž je možné využít jiné a levnější varianty obrany.
„Je potřeba proces zefektivnit a používat odpovídající a cenově efektivní prostředky proti dronům jako například pozemní kanónové nebo blízké obranné systémy, a do budoucna šetřit dražší stíhačky pro náročnější hrozby,“ řekl Bříza. Byť je samozřejmě pozitivní, že existují technicky a systémy schopné hrozby zneškodnit, v případě většího ohrožení je podle něj nutné usilovat o efektivnější ochranu, která z dlouhodobého hlediska bude méně nákladná.
Podle Břízy je zároveň nutné snížit závislost Evropy na Spojených státech v konvenční oblasti. „Jejich jaderný deštník je nenahraditelný, ale v oblasti konvenční obrany musíme posílit vlastní schopnosti,“ dodal. Evropa podle něj musí být nejen schopná, ale i ochotná bránit své hranice. „Na schopnosti pracujeme, otázka ochoty u některých zemí je stále otevřená – trajektorie je ale snad směrem dobrým. Z hlediska východního křídla je důležité, že tamní státy jsou připravené, schopné i ochotné bránit první linii,“ dodal.
V horizontu následujících let je podle analytiků nutné nejen posílit protivzdušnou obranu, ale také současně posílit východní křídlo tak, aby jeho síla a schopnosti odradily Rusko od jakýchkoli pokusů o útok na NATO.
K posilování východního křídla přispívají podle Břízy konkrétní kroky, například plán Německa rozmístit brigádu v Litvě nebo polský projekt East Shield, zahrnující opevnění, bariéry a sledovací systémy. Strategicky zranitelným bodem Severoatlantické aliance je i nadále Suvalský koridor mezi Polskem a Litvou, řekl. Jeho obsazení by přerušilo pozemní spojení s pobaltskými státy. „Avšak pravděpodobnost, že by k útoku došlo, považuji za nízkou. Znamenalo by to otevřené vyvolání plnohodnotné války mezi NATO a Ruskem,“ uvedl Bříza.
Havlíček doplnil, že NATO musí investovat také do elektronického boje a zintenzivnit spolupráci s Ukrajinou. „Ta se pravidelně vypořádává ne s několika desítkami dronů, ale přímo stovkami,“ dodal.
