Analytici: Rusko nyní nemá zájem na otevřeném konfliktu s NATO

Vyjádření analytiků přicházejí po sérii varování evropských představitelů a zpravodajských služeb před možnými dalšími kroky Ruska. Ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka o víkendu pro britský list Guardian připustil, že možný ruský útok, včetně omezeného vpádu na území některého členského státu NATO, by mohl přijít v řádu měsíců. Zároveň očekává zesílení ruské sabotážní kampaně v Evropě.

Polský premiér Donald Tusk minulý týden s odkazem na informace zpravodajských služeb varoval před ruskými hybridními útoky s využitím dronů a raket proti evropským zemím podporujícím Ukrajinu. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že Rusko vede proti Česku hybridní válku.

Vojtěch Bahenský z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy uvedl, že není pravděpodobné, že by Rusko v horizontu měsíců přistoupilo k vojenskému napadení. Upozornil především na rozdíl mezi tím, zda je určitý scénář možný, a tím, nakolik je pravděpodobný. I přesto se státy podle něj mají připravovat i na události s malou pravděpodobností, pokud by měly velmi závažné následky.

Rusko podle Bahenského už nyní provádí napříč Evropou široké spektrum sabotáží a dalších nepřátelských kroků. Za krajní scénář označil například omezené narušení území některého ze států NATO. Možný je podle něj také raketový útok, který by způsobil větší škody a Rusko by ho vydávalo za náhodný.

Schopnosti Ruska jsou nyní podle Bahenského výrazně omezené. Moskva by podle něj podobné kroky nepodnikala, pokud by předpokládala, že povedou k ozbrojenému střetu. Může se ale přepočítat a podniknout omezenou akci, která následně vyeskaluje. Nebylo by to podle Bahenského ani poprvé, co Rusko provedlo špatnou kalkulaci.

Rusko také podle Vlastislava Břízy z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v současnosti nemá zájem na otevřeném konfliktu s NATO. Válka na Ukrajině podle něj váže značnou část ruských vojenských, ekonomických i lidských kapacit a otevření další fronty proti výrazně silnější alianci by pro Moskvu znamenalo obrovské riziko s minimálním ziskem.

To podle Břízy neznamená, že Rusko nebude eskalovat. Výhodnější je pro něj podle Břízy ale působení v takzvané šedé zóně, kam zařadil sabotáže, kybernetické útoky, drony či využívání zástupných aktérů. „Cílem může být testování jednoty NATO a současně zastrašování evropské veřejnosti,“ řekl.

Rusko se podle Bahenského snaží demonstrovat schopnost škodit NATO a znejistit západní státy a jejich veřejnost tak, aby omezily podporu Ukrajiny. Moskva je podle něj přesvědčena, že slabina Evropy nespočívá nutně v ekonomických či vojenských schopnostech, ale v její vůli.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}