Aktual.: 3.09.2025 10:35
Praha – Růst mezd ve druhém čtvrtletí výrazně překonal očekávání trhu, když se nominálně zvýšily o 7,8 procenta a reálně o 5,3 procenta. Průměrná hrubá mzda sice v reálném vyjádření zůstává pod úrovní před pandemií covidu-19, průměrná čistá mzda je ale reálně vzhledem k daňovým změnám na rekordní úrovni. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Zároveň ale upozornili, že se nadále rozšiřuje rozdíl ve výši mezd vysokopříjmových a nízkopříjmových obyvatel.
Hlavní analytik Citfinu Miroslav Novák uvedl, že ze současného růstu mezd těží spíš vysokopříjmoví zaměstnanci. Průměrná mzda totiž rostla rychleji než mediánová, která se zvýšila o 7,2 procenta. „Tento trend trvá až na výjimku, 3. čtvrtletí 2024, od začátku roku 2024. Potvrzuje se, že rychleji nyní rostou mzdy vysokopříjmovým zaměstnancům, kteří mají zároveň vyšší sklon k úsporám. Jedná se podle mě o jeden z faktorů, proč se spotřeba domácností stále nachází pod rokem 2019. Pokud by mzdy rostly více plošně, tak by bylo oživení spotřeby ještě rychlejší,“ uvedl Novák.
Analytik PwC Dominik Kohut připomněl i přetrvávající mzdové rozdíly mezi regiony. „Dále se rozevírají pomyslné sociekonomické nůžky mezi Prahou a velkými městy a typicky Karlovarským či Zlínským krajem, kde rozdíl v průměrné mzdě často přesahuje částku 20.000 korun,“ uvedl.
„Mzdy svým tempem ve druhém čtvrtletí 2025 lehce překvapily ve směru nahoru. V dalších kvartálech možná růst mezd lehce zpomalí vlivem vyšší loňské báze, celoročně ale dosáhne přírůstek reálné mzdy 4,5 procenta, což je stejná hodnota jako loni,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Zvyšování mezd se podle analytiků projeví i v českém hospodářském růstu. „Příznivý vývoj reálné mzdy představuje podporu pro růst spotřeby domácností, růst spotřebních výdajů by se měl dále oživovat a měl by i letos představovat významnou položku růstu české ekonomiky jako celku,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
„Reálná kupní síla průměrné mzdy v hrubém vyjádření sice aktuálně zhruba odpovídá druhému čtvrtletí roku 2019, tedy období před dlouhými šesti lety, nicméně nesmíme zapomínat, že v mezidobí došlo ke zrušení superhrubé mzdy, a tedy i snížení efektivního zdanění příjmů ze zaměstnání. Pokud bychom se zaměřili na čistou mzdu, pak ta úroveň z roku 2019 již dávno překonala a nejnověji se dostala zhruba na úroveň konce roku 2020, tedy na historický rekord,“ uvedl hlavní ekonom Investiky Vít Hradil.
I přes rychlý růst mezd zůstává řada zaměstnanců s výší své odměny nespokojená, podotkl generální ředitel společnosti Up benefity Stéphane Nicoletti. „Naše data z letošního června ukazují, že jen 13 procent zaměstnanců v Česku považuje mzdové ohodnocení u svého zaměstnavatele za výborné. Zbylí zaměstnanci vidí v odměňování rezervy a nejčastěji hodnotí mzdy známkou 3, tedy jako průměrné,“ uzavřel.