Komerční prezentace Aktual.: 26.08.2024 14:52
Praha – Analytici souhlasí s Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ), který k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2023 doporučil rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy. Loňský ozdravný balíček na konsolidaci veřejných financích podle nich sice pomohl, přesto vyzývají k dalším reformám.
„Olbřímí deficity přes 200 miliard byly s přimhouřenýma očima tolerovatelné v letech, kdy byla česká ekonomika zmítána mimořádnými událostmi, tedy hlavně pandemií či energetickou krizí. V letošním ani příštím roce ovšem již o krizových situacích ale nelze hovořit,“ řekl ČTK analytik Cyrrusu Vít Hradil.
Rozpočtovou obezřetnost potřebuje český rozpočet stále více, protože se nejpomaleji ‚odcovidovává‘, souhlasil analytik skupiny Natland Petr Bartoň. Před covidem bylo podle něj nemyslitelné, aby byl roční schodek přes 100 miliard Kč, dnes se k nim nedokáže ani snížit.
„Schodek veřejných financí se podařilo výrazně snížit. V roce 2020 činil 5,6 procenta HDP, letos by se měl dostat pod tři procenta HDP,“ uvedl analytik Deloitte David Marek. Pro správné hodnocení veřejných financí je podle něj nutné sledovat vývoj cyklicky očištěného primárního salda veřejných financí, a to by mělo klesnout na 0,5 procenta HDP. K zastavení zvyšování zadlužení v relaci k HDP by bylo potřeba schodky dále snížit, nicméně přijatá fiskální konsolidace již skutečně přinesla výrazné zlepšení veřejných financí, které současná vláda zdědila v rozvráceném stavu, dodal.
Vývoj veřejných financí se utrhl ze řetězu v roce 2020, když tehdejší vláda na dočasnou mimořádnou situaci reagovala zcela chybně trvalými úlevnými opatřeními, doplnil Hradil. Tato opatření pak podle něj automaticky nepozbyla účinnosti po skončení krizového období a zůstala nastálo, zakódovaná do rozpočtu. Nyní tedy jejich náprava musí být provedena s aktivním přičiněním nynějších politiků, což je zákonitě nepopulární a obtížné, podotkl.
Podle ministerstva financí loni státní rozpočet zatížily mimořádné výdaje na kompenzace v době energetické krize a vysoká inflace. „Vláda však také ve stejném roce přijala takzvaný ozdravný balíček, jehož cílem je dlouhodobá stabilizace veřejných financí. Dopady balíčku, který začal platit v letošním roce, se začínají v české ekonomice již projevovat, o čemž svědčí například průběžné výsledky státního rozpočtu,“ uvedlo.
„Ministerstvo financí má pravdu, že ozdravný balíček pomohl, bez něj bychom ani nebyli schopni schodky postupně snižovat. NKÚ ale má ve své kritice pravdu, že to snižování schodku je příliš pomalé. Zatímco v Evropě se většina zemí navrátila k předcovidovým úrovním schodku, my jsme jim pořád na hony vzdáleni,“ shrnul Bartoň.
Česko patří podle NKÚ v EU se 44procentním podílem veřejného dluhu na HDP mezi méně zadlužené země, tempo růstu dluhu je ale v posledních letech v unii jedno z nejvyšších. Veřejný dluh ČR se za tři roky zvýšil o další polovinu, zatímco v průměru EU byl růst 14procentní.
