Aktual.: 9.03.2026 12:59
Praha – Konflikt na Blízkém východě následkem prudkého zvýšení cen ropy a plynu může zvednout v ČR inflaci. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. To může podle nich vyvolat tlak na zvýšení úrokových sazeb, což by mohlo přinést ochlazení ekonomiky a pomalejší růst mezd. Intenzita všech těchto efektů bude záviset na trvání a dalším průběhu celého válečného konfliktu, uvedli.
„První signál budou dražší pohonné hmoty, a to jak vlivem růstu cen ropy, tak i oslabení české koruny vůči americkému dolaru. Následně se přidají další inflační tlaky. Samotné pohonné hmoty slouží jako vstup do produkce mnoha dalších druhů zboží a služeb a tyto vyšší náklady se projeví i jejich zdražením,“ řekl ČTK analytik Investiky Vít Hradil.
Pohonné hmoty začaly u čerpacích stanic v Česku prudce zdražovat v minulém týdnu, vyplývá z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Průměrná cena nafty od konce února stoupla v průměru o 5,53 koruny na nedělních 38,63 koruny za litr, u benzinu Natural 95 o 2,60 koruny na 36,21 Kč/l. Ceny ropy dnes kvůli eskalaci bojů na Blízkém východě stouply vysoko nad 100 dolarů za barel, ještě koncem února se pohybovaly pod 70 dolary.
Vedle ropy je navíc narušen i obchod s dalšími důležitými vývozními artiklu z Perského zálivu, třeba zemního plynu, síry, močoviny nebo amoniaku. Jejich nedostatek způsobí zdražování velkého množství zboží od potravin až po mikročipy. „Očekávané inflační tlaky si vynutí přísnější měnovou politiku, tedy vyšší úrokové sazby. To přinese dražší úvěry i nákladnější obsluhu státního dluhu, a tedy tlak na státní rozpočet. Kombinace silnější inflace a vyšších sazeb pak bude mít za následek obecné ochlazení ekonomiky včetně možného zvýšení nezaměstnanosti či pomalejšího mzdového růstu,“ uvedl.
Z makroekonomického pohledu jde o tzv. stagflační šok, působící ve směru vyšších inflačních tlaků a nižšího hospodářského růstu, souhlasil analytik ČSOB Jan Bureš. Typově jde o podobný šok jako v důsledku války na Ukrajině v roce 2022, zatím ale podstatně nižšího rozsahu. Velikost šoku určí zejména to, jak výrazně ceny energií vzrostou a jak dlouho zůstanou zvýšené. To více méně přímo závisí na délce uzavření Hormuzského průlivu, dodal.
„Prvním efektem jsou dražší pohonné hmoty. Pokud cena ropy brzy neklesne, není zdražování benzínu a nafty zdaleka ještě konec. Takže si všichni připlatíme za dopravu,“ upozornil analytik Banky Creditas Petr Dufek. Další negativní zprávou je zdražování plynu. „Pokud konflikt brzy neskončí, dočkáme se nepříjemné úpravy ceníků plynu i pro domácnosti. Kdo má zafixovanou cenu, může být v klidu. Kdo fixace vůbec neřeší, tak si připlatí,“ poznamenal.
Se zdražováním plynu podle něj přichází i zdražování silové elektřiny. I tam vidí růst cen pro kontrakty na příští rok. Negativně se situace propíše i do cestování. Blízký východ fungoval jako turistický magnet i hub pro cestovatele do Asie a Afriky. S růstem poptávky porostou zřejmě i ceny služeb včetně letenek. Situace může citelně zasáhnout i ceny potravin. Zdraží i hnojiva, takže se může zastavit doposud příznivý trend vývoje u cen potravin v obchodech, doplnil.
Hlavním problémem zůstává podle něj rozsah a nejistá délka konfliktu, který se Írán snaží eskalovat. „Stále nelze vyloučit, že se situace uklidní a dlouhodobé dopady nebudou významné. V tuto chvíli nicméně situace příliš optimisticky nevypadá,“ uzavřel Hradil.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}