Aktual.: 1.09.2025 13:20
Praha – Návrh státního rozpočtu na příští rok podle analytiků, které ČTK oslovila, ukazuje, že pro udržení veřejných financí budou v budoucnu nutné další reformy nebo zvýšení daní. Velkou část návrhu totiž tvoří mandatorní položky, například investice do infrastruktury, příjmy ze sociálního pojistného nebo zvyšování platů ve veřejném sektoru, a současně se část běžných výdajů přenáší na daňové poplatníky. Podle odborníků to omezuje prostor vlády pro vlastní priority a zvyšuje tlak na veřejné finance.
„Je jasně vidět, že mandatorní výdaje limitují prostor pro vlastní aktivitu vlády, takže nezbývá než časem začít opět reformovat nebo zvyšovat daně,“ uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Konsolidační úsilí současné vlády podle Dufka započalo pozdě a v podstatě už i skončilo. „Trend snižování strukturálního schodku se zastavil, a dokonce podle rozpočtového výhledu se má začít opět zhoršovat,“ sdělil Dufek.
Na podobné problémy upozorňuje i Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank. Míní, že bez dalších reforem a konsolidačního úsilí na straně příjmů i výdajů by se české veřejné rozpočty vydaly francouzských směrem, tedy s vysokým zadlužením k HDP. Mezi důvody, proč budou nutné reformy, například modernizace daňové soustavy, podle Horské patří příliš priorit v rozpočtu, mnoho starých dluhů, nebo představa, že současný rozsah státu a jeho služeb lze pokrýt současnou mírou zdanění.
„Už si konečně musíme vybrat – buď malý stát s omezeným, ale funkčním rozsahem služeb s důrazem na osobní odpovědnost, nebo větší stát s větším rozsahem služeb, ale s výrazně vyššími daněmi,“ sdělila Horská.
Také hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda řekl, že bez další konsolidace se nepodaří naplnit zákon o rozpočtové odpovědnosti, který pro rok 2027 vyžaduje strukturální schodek nejvýše 1,25 procenta HDP. „Bude tak podle ní (rady) třeba právě dalšího konsolidačního úsilí. Pod pojmem další konsolidační úsilí si ovšem realista musí minimálně z nemalé části představit zvyšování daní,“ uvedl Kovanda.
Předseda Výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa připomněl, že návrh rozpočtu po započítání očekávaného salda krajů a obcí vyhovuje zákonnému požadavku na pokles strukturálního schodku, ale část běžných výdajů se podle něj přenáší na budoucí daňové poplatníky, což není dlouhodobě udržitelné. Také Horská míní, že navzdory konsolidačnímu úsilí si příští rok bude ČR půjčovat i na běžné výdaje. „Už příští rok půjde z našich kapes na splátky starých dluhů přes 100 miliard korun. Na druhou stranu, kdyby nebyla provedena změna ve valorizaci důchodů a pravidel pro předčasné důchody a další úspory, topili bychom se ještě ve větších schodcích,“ dodala.
Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek podotkl, že návrh rozpočtu je postavený na rozumných makroekonomických předpokladech. Do jaké míry zohledňuje vládní výdajové priority, se podle něj ukáže během politických jednání v následujících týdnech. „Bylo by nicméně neúspěchem této vlády, která se nazývá vládou rozpočtové odpovědnosti, kdyby nakonec šla do Parlamentu se schodkem rozpočtu větším než tento návrh. Uvidí-li tedy vláda nutnost v některé kapitole výdaje přidat, měla by jinde ubrat,“ řekl Sobíšek.
Vláda ještě může státní rozpočet upravovat, schválit ho musí do konce září. Vzhledem k volbám vypsaným na počátek října ale pak bude návrh schvalovat Sněmovna v novém složení. Existuje proto riziko, že se nová sněmovní většina s návrhem neztotožní a navrhne jeho přepracování. V takovém případě by Česko zřejmě zahájilo příští rok v rozpočtovém provizoriu, které omezuje vládní výdaje.