Aktual.: 30.09.2025 13:25
Praha – Schodek státního rozpočtu může být v příštím roce větší než 286 miliard korun, s nimiž počítá návrh, který dnes schválila vláda. Upozornili na to analytici oslovení ČTK. Podle nich je riziko ve změně vlády po víkendových volbách, když nový kabinet může mít nákladnější priority. Nejistotu vidí také u zvýšení očekávaných příjmů proti srpnovému návrhu ministerstva financí o zhruba 28 miliard korun.
„Navzdory schválení návrhu rozpočtu přetrvává riziko, že nová vláda může přistoupit k jeho přepracování. Rizikem případných úprav je zejména zvýšení výdajů. Ty by mohly být částečně kompenzovány vyššími odhadovanými příjmy. U nich představitelé hnutí ANO předpokládají růst především díky omezení šedé ekonomiky. Je však nepravděpodobné, že by tímto způsobem bylo možné navýšit příjmy o stovky miliard korun, jak opakovaně zaznívalo,“ uvedl hlavní ekonom Portu Jan Berka.
Úpravu rozpočtu po volbách předpokládá i hlavní ekonom XTB Pavel Peterka. „I kdyby vládu sestavila současná vládní koalice, tak lze předpokládat různou sílu jednotlivých stran a tedy jiné rozložení priorit případné koalice. To by se vcelku logicky muselo promítnout i do změny struktury rozpočtu. V případě, že vládu sestaví jiná kombinace stran a třeba i s jiným lídrem, tak lze předpokládat úplné přepracování rozpočtu, který bude reflektovat priority nové vlády,“ uvedl.
Analytici se shodují, že případné úpravy rozpočtu by znamenaly pro Česko několik měsíců fungování v rozpočtovém provizoriu. „Jedná se o stav, kdy není schválen nový rozpočet a hospodaření státu se řídí nastavením rozpočtu předchozího roku. V tomto případě roku 2025. Měsíční limit výdajů je stanoven na jednu dvanáctinu celkových ročních výdajů předchozího roku, tedy roku 2025,“ vysvětlil Peterka.
Odborníci také připomněli, že vláda proti původnímu návrhu ministerstva financí zvýšila odhad rozpočtových příjmů. Za nárůstem stojí podle ministerstva financí zejména efektivnější výběr daní a odvodů a vyšší příjmy z Evropské unie. „Otázkou je, zda tato očekávání stojí na přání, aby schodek nerostl ani přes dodatečný růst výdajů, nebo na skutečné analýze očekávaného vývoje ekonomiky v dalším roce. Výhled ekonomiky je v současné době pozitivní, ale existuje pro něj řada rizik v podobě obchodních válek, geopolitických rizik a dalších,“ připomněl Peterka.
Vládou schválený návrh zvýšil ve stejném objemu jako příjmy i rozpočtové výdaje. Jejich nasměrování analytici hodnotí pozitivně. „Vyšší výdaje směřují zejména do oblasti dopravy a školství, které představují klíčové oblasti české ekonomiky,“ uvedl Berka.
Kladně vnímá posílení prostředků pro ministerstvo dopravy také Hospodářská komora. „Považujeme navýšení výdajů v této oblasti v obecné rovině za správný krok. Je nezbytné připomenout, že výdaje na dopravní infrastrukturu jsou především investicí. Výdaje směřující do této oblasti by v dlouhodobém horizontu měly být kompenzovány vyšším tempem růstu ekonomiky, a tedy mimo jiné i vyššími daňovými příjmy,“ řekl ČTK tajemník komory Ladislav Minčič. Ocenil i plánované zvýšení výdajů na výzkum, vývoj a inovace, které rovněž považuje za investici do budoucího růstu.
Vývoj salda státního rozpočtu v posledních letech:
| Rok | Saldo (v mld. Kč) |
| 2015 | – 62,8 |
| 2016 | 61,8 |
| 2017 | – 6,2 |
| 2018 | 2,9 |
| 2019 | – 28,5 |
| 2020 | – 367,4 |
| 2021 | – 419,7 |
| 2022 | – 360,4 |
| 2023 | – 288,5 |
| 2024 | – 271,4 |
| 2025* | – 241 |
| 2026** | – 286 |
* schválený zákon o státním rozpočtu
** návrh schválený vládou
Zdroj: Ministerstvo financí