Aktual.: 29.06.2026 12:13
Praha – Vládní opatření proti vysokým cenám pohonných hmot podle analytiků zabránila extrémním cenovým šokům na tuzemském trhu s palivy. Zároveň ale podle nich nešlo o hlavní důvod následného zlevňování nafty a benzinu, ceny by klesaly i tak, byť se zpožděním. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK. Cenové stropy podle nich nejvíce fungovaly zejména na začátku jejich platnosti, jejich další prodlužování tak podle analytiků už nemá smysl.
Vláda zavedla regulaci cen pohonných hmot v dubnu. Ministerstvo financí denně stanovuje cenové stropy na benzinu a naftu na základě průměru velkoobchodních cen. Vláda zastropovala také marže obchodníků, nejprve na 2,5 Kč za litr paliva, od května pak na tři koruny za litr. Kvůli zdražování paliv zároveň rozhodla o dočasném snížení spotřební daně na naftu z původních 9,95 koruny za litr na 8,011 koruny. U benzinu se spotřební daň nezměnila, dál činí 12,84 koruny za litr. O zrušení opatření, nebo jejich prodloužení i na červenec by měl kabinet rozhodnout nejspíš dnes.
Cenový strop na pohonné hmoty podle hlavního ekonoma Portu Jana Berky splnil především stabilizační a psychologickou funkci. „Pomohl zabránit tomu, aby se během nejvypjatější fáze konfliktu na českém trhu objevily extrémně vysoké maloobchodní ceny,“ řekl Berka. Zároveň však upozornil, že nešlo o hlavní faktor následného vývoje cen paliv ani o opatření, které by samo o sobě významně určovalo cenovou úroveň paliv. „Její vývoj určoval především vývoj světových cen ropy, velkoobchodních cen pohonných hmot a kurz koruny,“ vysvětlil Berka.
Zatímco cenové stropy neznamenaly pro státní rozpočet přímou zátěž, náklady pro stát vycházely zejména ze snížení spotřební daně z nafty. Berka v této souvislosti připomněl, že podle odhadů ministerstva financí činil fiskální dopad snížení daně kolem jedné miliardy korun měsíčně. „Za celé období platnosti cenového stropu by se tak náklady měly pohybovat v nižších jednotkách miliard korun. Nejde tedy o nic, co by zásadně ovlivnilo plánovaný rozpočet pro letošní rok,“ dodal Berka.
Podle analytika XTB Jiřího Tylečka cenové stropy zapůsobily zejména na začátku jejich platnosti. Pozitivní efekt byl podle něj patrný zejména u nafty, kde cena postupně klesla. Naopak u benzinu šlo spíše o brzdu cenových špiček než o plošné zlevnění. Rovněž Tyleček ale připustil, že pokles cen ropy na trhu by se do cen postupně promítal i bez vládního zásahu, byť se zpožděním. „Přínos stropů byl hlavně v omezení extrémních marží a rychlejším průsaku poklesu velkoobchodních cen do cen na čerpacích stanicích,“ vysvětlil Tyleček.
Regulace podle něj měla ale i negativní dopady, a to například v podobě omezení bonusových programů některých sítí čerpacích stanic nebo zdražování LPG, na němž mohly některé čerpací stanice dorovnávat svou ztrátu marží.
Další prodlužování platnosti opatření do prázdnin už podle analytiků nedává smysl. Tyleček upozornil, že v případě opětovného vyhrocení situace na Blízkém východě je možné opatření kdykoliv zavést znovu. „Navíc státní rozpočet není v situaci, kdy by si mohl dovolit rozhazovat. Lepší je nechat znovu trhu více svobody, než následně bojovat s nepříjemnými dlouhodobými efekty, pokud by byla opatření ponechána v platnosti,“ dodal Tyleček.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
