Analytici: Zlepšení důvěry v ekonomiku je překvapivé vzhledem k válce v Íránu

„Březnový průzkum hlásí růst důvěry v české ekonomice, což je vzhledem k dění na Blízkém východě překvapivé, neboť konflikt s Íránem představuje typické stagflační riziko ve smyslu vyšší inflace a slabšího růstu ekonomiky,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments Radomír Jáč. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) v březnu vzrostl optimismus firem i domácností.

„Jednou možnou interpretací je, že většina dat březnového průzkumu byla sesbírána v prvních týdnech konfliktu na Blízkém východě, kdy se jako pravděpodobná varianta dalšího vývoje stále jevil omezený a krátký úder po vzoru nedávného zásahu Spojených států ve Venezuele. To se ovšem nyní zdá být o něco méně pravděpodobné a naopak riziko inflačních tlaků se zvyšuje,“ upozornil hlavní ekonom Investiky Vít Hradil.

Hlavní analytik Citfinu Miroslav Novák upozornil, že zhoršení důvěry v ekonomiku může přijít v dubnu, kdy už budou dopady války v Íránu jasně patrné. „Pro podniky představuje současný vývoj na Blízkém východě minimálně dva negativní kanály. Za prvé výrazný růst nákladů na energie, přičemž platí úměra, že čím více energeticky náročné odvětví, tím větší negativní dopad. Za druhé vysoké ceny energií po delší dobu znamenají riziko oslabení zahraniční poptávky, která v posledních čtvrtletích jen velmi opatrně ožívá,“ uvedl Novák.

Spotřebitelskou důvěru by podle analytiků mohly oslabit vyšší ceny pohonných hmot. Už současný průzkum ukázal zvýšení cenových očekávání. Hlavní finanční analytik Provident Financial Petr Javůrek nicméně upozornil, že domácnosti zůstávají optimistické ohledně hospodářského růstu, který by podle jejich očekávání mohl zopakovat loňských 2,6 procenta. „Očekáváme, že důvěra spotřebitelů zůstane stabilní i v dalších měsících,“ uvedl Javůrek.

Podle Jáče je ale pravděpodobné, že hospodářský růst letos kvůli válce v Íránu zpomalí ke dvěma procentům. Podle Nováka je na přesný odhad dopadu konfliktu na českou ekonomiku brzy, protože se situace na Blízkém východě rychle mění. „Čím déle budou ceny energetických komodit vysoko, tím se zvyšuje pro letošek šance na vyšší inflaci a slabší růst tuzemské ekonomiky,“ upozornil však Novák.

Důvěra v českou ekonomiku v březnu stoupla u podnikatelů i spotřebitelů

Důvěra v českou ekonomiku letos v březnu opět stoupla, meziměsíčně se zvýšila o jeden bod na hodnotu 102,1 bodu. Oznámil to dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Důvěra rostla u podnikatelů i spotřebitelů. K nárůstu mezi podnikateli pomohlo zvýšení důvěry v obchodě a průmyslu. Meziročně důvěra vzrostla o 2,6 bodu díky nárůstu mezi podnikateli i spotřebiteli.

Celkový indikátor důvěry v hospodářství v České republice předtím v únoru meziměsíčně stoupl po předchozích třech měsících poklesu, či stagnace. Tehdy důvěru táhl nahoru hlavně její nárůst mezi podnikateli. V březnu už se zvýšila jak mezi podnikateli, tak mezi spotřebiteli, u nichž předtím tři měsíce v řadě důvěra v ekonomiku klesala.

Indikátor důvěry podnikatelů se v březnu meziměsíčně zvýšil o 0,6 bodu na hodnotu 100,4. „Sentiment podnikatelů se zlepšil třetí měsíc v řadě a poprvé od října loňského roku se dostal nad svůj dlouhodobý průměr. V březnu k růstu přispěly především pokračující zvýšená očekávání tempa růstu výrobní činnosti průmyslových podniků a pozitivní hodnocení ekonomické situace mezi podnikateli v maloobchodě,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.

Důvěra v ekonomiku se v březnu meziměsíčně zvýšila v průmyslu o rovné dva body na hodnotu 99,5 a v obchodě o 1,4 bodu na 98,2. Naopak ve stavebnictví důvěra v ekonomiku oproti únoru poklesla o 2,3 bodu na hodnotu 113,8 a mírně se snížila i ve vybraných službách – o 0,6 bodu na 100,3.

Důvěra spotřebitelů se v březnu meziměsíčně zvýšila o 2,8 bodu na hodnotu 110,4. „Podobně jako v předchozím měsíci i v březnu mírně klesá počet domácností, které se obávají zhoršení celkové ekonomické situace v Česku. Mírně se také snížil počet domácností, které považují svoji finanční situaci v aktuálním měsíci za horší ve srovnání se situací v posledních 12 měsících. Meziměsíčně se ovšem poměrně výrazně zvýšily obavy domácností z růstu cen,“ uvedla Anastasija Neradová z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.

Meziměsíčně se téměř nezměnil podíl domácností očekávajících zlepšení své finanční situace v příštích 12 měsících. Počet dotázaných, kteří neplánují v příštích 12 měsících pořizovat velké nákupy, se oproti únoru mírně snížil.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}