Komerční prezentace Aktual.: 30.12.2024 17:23
Praha – Za největší úspěch prezidentství Jimmyho Cartera v zahraniční politice lze považovat jeho podíl na normalizaci vztahů mezi Egyptem a Izraelem. Na dotaz ČTK to dnes uvedl analytik Jan Hornát z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Úmrtí bývalého amerického prezidenta a nositele Nobelovy ceny za mír oznámilo v neděli Carterovo centrum. Letos v říjnu mu bylo 100 let. Odešel člověk s hlubokým odhodláním sloužit lidem a budovat lepší budoucnost, uvedl na síti X prezident Petr Pavel.
Carter podle Hornáta celý svůj politický život věřil, že člověk má morální povinnost zlepšovat svět kolem sebe. „Proto prosazoval problematiku občanských práv a sociální spravedlnosti zkraje své politické kariéry, mnohem důrazněji zahrnul lidskoprávní aspekt do americké zahraniční politiky a neúnavně ve svém civilním životě poskytoval pomoc potřebným a snažil se být mediátorem v řadě světových konfliktů,“ uvedl analytik.
Za největší úspěch v diplomacii lze podle něj považovat Carterův podíl na normalizaci vztahů Egypta a Izraele. „Bez jeho role by k dohodě z Camp Davidu pravděpodobně vůbec nedošlo,“ podotkl Hornát. Po dohodě z amerického Camp Davidu z roku 1978 vrátil Izrael Egyptu celý Sinajský poloostrov. Poté následovala egyptsko-izraelská mírová smlouva z roku 1979, první případ, kdy arabská země uznala Izrael jako legitimní stát.
„Jeho pokora, kterou Američané dodnes oceňují, nebyla nikdy ideologická, ale lidská a vlastním povahovým rysem. I když k tomu měl mnoho příležitostí (Nikaragua, Afghánistán, Írán) a pravděpodobně by to pomohlo jeho znovuzvolení, nevyslal americké vojáky do nových konfliktů – což byla v kontextu studené války výjimka,“ dodal Hornát.
„Upřímnou soustrast rodině a blízkým bývalého prezidenta Jimmyho Cartera. Odešel člověk s hlubokým odhodláním sloužit lidem a budovat lepší budoucnost. Jeho osobní nasazení a lidskost zůstane navždy inspirací,“ poznamenal prezident Pavel.
„Byl skutečným státníkem, obhájcem lidských práv a hlasem míru. Jeho odkaz zůstane inspirací pro budoucí generace,“ uvedl dnes na síti X ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).
Demokrat Carter vykonával prezidentskou funkci mezi lety 1977 a 1981. Musel se potýkat s nedobrým stavem ekonomiky nebo také krizí kolem rukojmích v Íránu na přelomu 70. a 80. let. Podílel se však také kromě dojednání míru mezi Izraelem a Egyptem na dohodě o odzbrojení SALT II nebo dohodě o navrácení Panamského průplavu Panamě.
V roce 1982 se svou ženou Rosalynn založil Carterovo centrum, kde pracoval další čtyři desítky let. Náplní centra bylo „nastolit mír, bojovat proti nemocem a budovat naději“. V roce 2002 Carter obdržel Nobelovu cenu za mír.
