Aktual.: 17.03.2026 10:10
Praha – Příjmy státního rozpočtu se od roku 2019 reálně při zohlednění inflace snížily o 100 miliard korun, zatímco výdaje vzrostly o 200 miliard korun. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes zveřejnilo Centrum veřejných financí. Struktura příjmů se podle analýzy navíc posunula opačným směrem, než doporučují odborné studie, když reálně kleslo zdanění spotřeby a omezila se progresivita zdanění příjmů fyzických osob.
„V roce 2019 jsme měli veřejné finance celkem v pořádku. Strukturální schodek odpovídal udržitelné situaci, státní rozpočet byl v lehkém deficitu, ale veřejné finance jako celek v přebytku,“ řekl jeden z autorů analýzy Tomáš Holub, který v minulosti působil jako náměstek ministra financí a jako člen bankovní rady České národní banky (ČNB). Následně se podle něj otevřely nůžky mezi příjmy a výdaji, když výdaje rostly rychleji než inflace i hrubý domácí produkt, zatímco příjmy pomaleji.
Ke zvýšení rozdílu mezi příjmy a výdaji přispěly podle Holuba pandemie covidu-19 i následná energetická krize. Zároveň ale významnou roli sehrálo i zrušení superhrubé mzdy, které vedlo ke snížení daně z příjmu fyzických osob. Konsolidace veřejných financí, ke které přistoupila předchozí vláda, podle Holuba rozdíl mezi příjmy a výdaji mírně přivřela, ale jejich rozdílný vývoj zcela neodstranila.
Při zohlednění inflace zaznamenal letošní rozpočet proti roku 2019 zvýšení příjmů pouze u daně z příjmu právnických osob a u sociálního pojištění. Ostatní příjmy reálně klesly. U daně z přidané hodnoty (DPH) za poklesem stála úprava rozpočtového určení daní ve prospěch obcí a krajů. U daně z příjmu fyzických osob je snížení dáno zrušením superhrubé mzdy. U spotřebních daní je důvodem to, že se nevalorizovaly podle inflace, která v úhrnu od roku 2019 dosáhla 46 procent.
Na výdajové straně rozpočtu se od roku 2019 reálně nejvíc zvýšily výdaje na obranu, a to i přes rozhodnutí současné vlády snížit jejich plánovaný objem proti záměru předchozího kabinetu. Dále reálně vzrostly výdaje na obsluhu státního dluhu, na důchody, na státní pojištěnce a na dopravní infrastrukturu. „Všechny ostatní výdaje reálně klesly, a to včetně těch, které současná i minulá vláda označovaly za své priority, jako je školství nebo věda a výzkum,“ podotkl Holub.
Analýza také upozornila, že struktura příjmů se vyvíjí jiným směrem, než doporučují odborné studie. „Přesun zdanění od daně z příjmu fyzických osob k sociálnímu pojištění omezuje již tak nedostatečnou progresivitu zdanění, a dopadá zejména na nízkopříjmové skupiny,“ upozornil Holub. Za problematické označuje i to, že reálně kleslo zdanění spotřeby, protože se nevalorizují spotřební daně.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}