Aktual.: 22.10.2025 12:14
Praha – Ve zhruba desetině kategorií zboží jsou vlastní značky obchodních řetězců dražší než běžné značky. Týká se to například másla a margarínů, vajec, toaletního papíru či džusů. Vyplývá to z dat agentury NIQ, která dnes v Praze představil analytik NIQ Karel Týra. Nadále podle něj nicméně platí, že proti tradičním značkám jsou privátní značky průměrně o 21 procent levnější. Podíl privátních značek na tržbách obchodníků aktuálně činí 28 procent, ve srovnání s loňskem mírně vzrostl.
Pod privátními značkami obchodníci prodávají zejména potraviny a drogistické zboží. „Role privátních značek se proměňuje, už to není jenom ta nejlevnější alternativa,“ řekl Týra. Většina českých spotřebitelů si podle něj myslí, že kvalita privátních značek je s tradičními značkami srovnatelná nebo vyšší, a jsou tak ochotni si připlatit. Obchodníci zároveň pochopili, že privátní značky představují dobrý způsob, jak si zákazníka připoutat, dodal Týra.
Třeba v případě vajec jsou privátní značky průměrně o pět až deset procent dražší než tradiční značky. U másel a margarínů činí rozdíl 17 procent a cena džusů prodávaných pod vlastními značkami řetězců je proti běžným značkám o 23 procent vyšší, řekl ČTK Týra.
Podíl privátních značek na tržbách českých obchodníků aktuálně činí 28 procent, loni ve stejném období to bylo 27,7 procenta. Předloni tento podíl vzrostl na 27,6 procenta z 25 procent v roce 2022, od roku 2015 do roku 2021 privátní značky tvořily 20 až 22 procent tržeb, uvedl Týra. V některých zemích je ale podle něj podíl vyšší, v západní Evropě dosahuje průměrně 40 procent.
Zájem o privátní značky se v Česku zvýšil hlavně v důsledku růstu spotřebitelských cen, i po odeznění vysoké inflace jim ale zákazníci zůstali věrní, dodal Týra. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy často platí, že čím je nabídka privátních značek větší, tím více klesá podíl zboží ve slevách, protože v případě privátní značky může obchodník lépe pracovat s cenou.
Výrobu privátních značek si obchodníci zadávají u externích firem, podle mluvčího Potravinářské komory ČR Marka Zemánka ale někteří obchodníci na obal stále nedávají informaci o tom, kdo produkt vyrobil. Uvádění výrobce na obalu by proto mělo být povinné, řekl Zemánek ČTK. „Neuvádění výrobce u privátních značek je nefér hra, která vážně poškozuje transparentnost trhu,“ uvedl. „Jeden měsíc vyrábí privátní značku český producent, ale hned další měsíc už ji pod stejným obalem dodává zahraniční výrobce. Jednoduše proto, že ten český neakceptoval diktované podmínky řetězce,“ doplnil.
Jediným důvodem, proč obchodníci mění dodavatele privátních značek, je podle Prouzy špatná kvalita dodávek. „Pokud si Potravinářská komora stěžuje, tak jen přiznává, že její členové mají problémy s kvalitou výroby,“ řekl Prouza ČTK.
Téměř 70 procent zboží privátních značek se prodá v supermarketech a diskontních řetězcích, následují hypermarkety, řekl Týra. V drogeriích se podle něj prodá osm procent zboží privátních značek a v on-line supermarketech tři procenta.
Mezi 29 procent kategorií, kde jsou privátní značky až o čtvrtinu levnější než ty tradiční, patří jogurty, káva, trvanlivé mléko nebo tabulkové čokolády. Výhodnější o čtvrtinu až polovinu je 39 procent kategorií, mimo jiné pivo, tvrdé sýry, energetické drinky, prací prostředky či bramborové chipsy, a o více než polovinu nižší cenu má podle dat NIQ pětina kategorií, třeba minerální vody, zubní pasty, sprchové gely a šampony.
