Komerční prezentace Aktual.: 8.03.2025 09:35
Praha – Země Evropské unie se při očekávaném zvýšení výdajů na obranu zřejmě nedokážou vyhnout zvýšení daní. Uvádí to analýza společnosti XTB, jejíž výsledky má ČTK k dispozici. Podle materiálu nelze očekávat, že by se dost peněz podařilo získat škrty v jiných oblastech, v řadě států vzhledem k jejich současnému zadlužení může znamenat problém i financování obrany prostřednictvím větších rozpočtových deficitů. Na posílení výdajů na obranu a bezpečnost se ve čtvrtek na mimořádném summitu EU dohodlo 26 členských zemí unie, stranou zůstalo Maďarsko.
Podle analýzy výdaje zemí EU na obranu rostou od roku 2014, kdy Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Nárůst obranných výdajů zrychlil po roce 2021 a za poslední tři roky vzrostly o třetinu na loňských 326 miliard eur (8,1 bilionu korun). „Postupný růst výdajů ale nebyl dostatečně rychlý. I proto se nyní mluví o různých akčních plánech, půjčkách, fondech a dalších zdrojích peněz, které mají uvolnit až 800 miliard eur v následujících letech na přezbrojení Evropy,“ podotkl hlavní ekonom XTB Pavel Peterka.
Dosažení investic v plánovaném rozsahu bude podle materiálu komplikovat nedostatek zdrojů. Ten souvisí i s pomalým hospodářským růstem EU, který podle aktualizované prognózy Evropské centrální banky letos dosáhne 0,9 procenta a příští rok 1,2 procenta. EU proto bude muset využít pro zajištění dostatku peněz kombinaci výdajových škrtů, prohloubení dluhu a zvýšení daní.
„V oblasti škrtů jsem na evropské úrovni skeptický. Nečekám úspory v rozpočtech jednotlivých států, které by byly z hlediska financování armád zásadní,“ uvedl Peterka.
Prohloubení dluhu může narazit v některých vysoce zadlužených zemích EU, pro které už nyní dluh představuje podstatnou hospodářskou zátěž. Analýza konstatuje, že zatímco průměrné zadlužení v EU je 82 procent hrubého domácího produktu (HDP), v Itálii dosahuje 137 procent HDP a ve Francii 112 procent HDP. „Francie a Itálie jsou navíc jedny z těch největších ekonomik EU, kde zřejmě politické špičky očekávají velký příspěvek k výdajům na obranu,“ uvedl Peterka. Varoval, že by se v takovém případě mohla Evropa přiblížit dluhové pasti, kdy by hrozilo, že problémy zadluženějších států budou muset v budoucnu řešit ty rozpočtově zodpovědnější.
Analýza konstatuje, že se země EU nevyhnou zvýšení daní. Zároveň upozorňuje, že takový krok bude u voličů nepopulární, a to zejména po sérii několika krizí, kterými Evropa v posledních letech prošla.
