Komerční prezentace Aktual.: 11.09.2024 12:32
Praha – Sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování vládní novelu služebního zákona, podle níž má mimo jiné koordinaci státní služby převzít úřad vlády od ministerstva vnitra. Opoziční hnutí ANO chce novelou výslovně omezit počet politických náměstků, který nyní není nijak ohraničen.
Poslankyně ANO Zuzana Ožanová navrhovala omezit počet politických náměstků maximálně na dva až tři v duchu dohody vládní koalice, nebo podle počtu ředitelů sekcí. Chce také upravit pravomoci nejvyššího státního tajemníka, který má nově místo vlády jmenovat i odvolávat další státní tajemníky. ANO také vadilo, že novela umožní úředníkům až po přijetí doplnit si i středoškolské vzdělání, které je minimem pro působení ve státní službě.
Novela má podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) vést k profesionalizaci, zefektivnění a modernizaci státní služby. Umožnit by měla například přijmout na služební místo člověka s nižším vzděláním, než jaké stanovuje zákon, minimem ale bude maturitní zkouška. V některých případech, například u IT profesí, mohou být zkušenosti a prokazatelná praxe více než diplom, vysvětlil Rakušan. Cílem je podle něj snazší nábor a zatraktivnění státní služby. Novela také umožní uznání vysokoškolského vzdělání absolventům z EU, Švýcarska nebo Velké Británie.
Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek doporučil novelou upravit situace, kdy na sesazený úředníky uspěje u soudu s žalobou proti jeho odvolání, ale jeho místo je již obsazeno novým úředníkem. Novela by tohoto úředníka měla umožnit odvolat s finanční kompenzací, případně mu nabídnout jiné místo.
Vláda by v budoucnu měla podle návrhu ministerstva schvalovat pouze systemizaci služebních a pracovních míst na následující kalendářní rok. O dílčích změnách v systemizaci by rozhodoval úřad vlády v koordinaci s ministerstvem financí. Vzniknout by měla služební komise, která bude rozhodovat o porušení služební kázně a etiky a také o námitkách proti služebnímu hodnocení nejvyšších státních úředníků. Budou v ní lidé, kteří ve státní službě nepůsobí, což má zajistit její nezávislost.
Návrh dále zkracuje dobu, na kterou lze z organizačních důvodů státního zaměstnance zařadit mimo výkon služby, a to z půl roku na tři měsíce. Mění délku odpracované doby, po kterou má zaměstnanec nárok na takzvané odbytné.
„Oceňujeme, že se vláda pustila do reformy zákona, protože bez toho nelze dosáhnout moderní a efektivní státní služby, která se dokáže vypořádat s komplexními problémy dneška i případnými krizemi,” uvedl po schválení vládního návrhu novely analytik organizace Rekonstrukce státu Lukáš Kraus. Jedinou výtkou nevládních organizací je podle Rekonstrukce státu absence redefinice role státního tajemníka. Současné postavení, pravomoci a ochrana státních tajemníků podle nich neodpovídají malé odpovědnosti a povinnostem, které jim zákon přikládá.
