Aktual.: 7.06.2025 09:20
Vatikán – Jako biskup v Peru se Robert Prevost často poohlížel po ojetých autech, která by mohl levně koupit, sám opravit a používat ve farnostech své diecéze. Když mělo auto velkou závadu, díval se na YouTube, aby zjistil, jak ji opravit, napsala agentura AP.
Mentalita „udělej si sám“ by podle ní mohla nyní Lvu XIV. dobře posloužit při řešení jedné z největších výzev, které před ním jako před papežem stojí: Chronický strukturální deficit Svatého stolce ve výši 50 až 60 milionů eur (1,2 až 1,5 miliardy korun), schodek penzijního fondu ve výši jedné miliardy eur (24,8 miliardy korun) a zmenšující se objem darů, které dohromady představují pro ústředí katolické církve, k níž se hlásí 1,4 miliardy lidí, téměř existenční hrozbu.
Devětašedesátiletý papež, který se narodil v Chicagu, vystudoval matematiku, je odborníkem na kanonické právo a dvojnásobným představeným řeholního řádu augustiniánů. Nejspíše umí číst v rozvaze a zorientovat se ve složitých vatikánských financích, které se již dlouho zmítají ve skandálech. Jiná věc je, zda dokáže změnit finanční kulturu Svatého stolce, pokračovat v reformách, které zahájil papež František, a přesvědčit dárce, že jejich peníze jdou na dobré účely.
Lev už má jednu výhodu: svůj americký původ. Američtí dárci jsou již dlouho finanční oporou Svatého stolce a financují vše od papežských charitativních projektů v zahraničí až po restaurační práce na vatikánské Svatopetrské bazilice. Podle rozhovorů s předními lidmi získávajícími peníze pro katolickou církev, filantropy a odborníky na řízení církve vyvolalo zvolení Lva prvním americkým papežem nadšení mezi americkými katolíky, z nichž někteří po letech neutuchajících zpráv o špatném hospodaření, korupci a skandálech přestali Vatikánu přispívat.
„Myslím, že zvolení Američana dodá větší důvěru v to, že o veškeré darované peníze bude pečováno podle amerických zásad, zejména řádné správy a transparentnosti,“ řekl páter Roger Landry, ředitel hlavní vatikánské organizace pro získávání finančních prostředků pro misijní činnost v USA a papežských misijních společností.
„Takže bude velká naděje, že americká velkorysost bude zaprvé oceněna a zadruhé s ní bude dobře naloženo,“ řekl. „Ne vždy tomu tak bylo, zejména v poslední době,“ dodal.
Papež František byl zvolen v roce 2013 s mandátem reformovat neprůhledné vatikánské finance a během svého dvanáctiletého pontifikátu dosáhl pokroku, především v oblasti regulace. S pomocí zesnulého australského kardinála George Pella František vytvořil ministerstvo hospodářství a radu složenou z duchovních a laických odborníků, která dohlíží na vatikánské finance. Přiměl také úředníky, mezi nimiž převládali Italové, k dodržování mezinárodních účetních a rozpočtových standardů.
Povolil přelomový, i když značně problematický proces s korupčníky v souvislosti s nepovedenou investicí do londýnských nemovitostí, v němž byl odsouzen kdysi mocný italský kardinál. A potrestal vatikánský státní sekretariát, který londýnský obchod umožnil, tím, že ho zbavil možnosti spravovat vlastní majetek.
František však práci nedokončil a jeho celková bilance, alespoň podle některých dárců, není příliš pozitivní. Kritici uvádějí Pellovy zmařené reformní snahy a propuštění historicky prvního generálního auditora Svatého stolce, který tvrdil, že musel odejít, protože odhalil příliš mnoho finančních nepravostí.
Přestože František zavedl několikaleté utahování opasků a zmrazení náborů, zanechal Vatikán v poněkud tíživé finanční situaci: Podle úředníků je hlavní rezervní fond, z něhož se financují rozpočtové schodky, známý jako Svatopetrský haléř, téměř vyčerpán. Schodek penzijního fondu ve výši jedné miliardy eur, před nímž Pell varoval již před deseti lety, zůstává neřešen, byť František reformy plánoval. A strukturální deficit přetrvává: podle poslední finanční zprávy Svatý stolec v roce 2023 zaznamenal deficit 83,5 milionu eur (2,1 miliardy korun).
Se zhoršujícím se Františkovým zdravotním stavem se objevily náznaky, že ani jeho snaha reformovat středověkou finanční kulturu Vatikánu se příliš neprosadila. Tentýž státní sekretariát, který František potrestal za ztrátu desítek milionů eur při skandálním obchodu s nemovitostmi v Londýně, se dostal do čela nové papežské komise pro získávání finančních prostředků. Její vznik byl oznámen v době, kdy byl František v nemocnici. Podle zakládací listiny a statutu komisi vede asesor státního sekretariátu, přičemž složena je výhradně z italských vatikánských úředníků bez profesionálních zkušeností s výběrem peněž a nemá požadovaný vnější finanční dohled.
Část pozorovatelů Vatikánu hodnotí vznik komise jako snahu Italů využít nemoci papeže k nastavení systému získávání darů bez předchozí kontroly poté, co jim byl za trest za londýnské fiasko odebrán investiční fond v hodnotě 600 milionů eur (14,9 miliardy korun) a předán do správy jinému úřadu.
V roce 2014 František přesunul Prevosta do diecéze Chiclayo v Peru. Tamní obyvatelé a kolegové kněží říkají, že důsledně sháněl finanční prostředky, potraviny a další životně důležité zboží pro ty nejpotřebnější. Jsou to zkušenosti, které naznačují, že dobře ví, jak získávat peníze v těžkých časech a jak je správně utrácet.
V Chiclayo posílil místní charitu Caritas, ve farnostech vytvořil potravinové banky, které spolupracovaly s místními podniky na distribuci darovaných potravin, uvedl mluvčí diecéze páter Fidel Purisaca Vigil.
Několik hodin po jeho zvolení 8. května se na sociálních sítích rozšířila videa, na nichž Prevost v gumových holínkách stojí na zaplavené ulici v rámci solidární kampaně „Peru, podej ruku“, jejímž cílem bylo získat peníze pro oběti povodní. Páter Jorge Millán, který žil s Prevostem a dalšími osmi kněžími téměř deset let v Chiclayo, řekl, že má „matematické“ myšlení a ví, jak si poradit.
Prevost se vždy poohlížel po ojetých autech, která by mohl koupit pro použití v diecézi, řekl Millán s tím, že biskup musel často jezdit na velké vzdálenosti, aby se dostal ke všem svým ovečkám nebo do hlavního města Limy.
Prevost auta rád opravoval sám, a pokud si nevěděl rady, „hledal řešení na YouTube a velmi často je našel,“ řekl Millán agentuře AP.
Před odjezdem do Peru působil Prevost dvě funkční období jako generální představený augustiniánského řádu. Ačkoliv jednotlivé provincie řádu jsou finančně nezávislé, Prevost byl zodpovědný za revizi jejich rozvah a dohlížel na sestavování rozpočtu a investiční strategii ústředí řádu v Římě, uvedl ekonom řádu a Prevostův spolupracovník, páter Franz Klein.
„Má velmi dobrý zájem a také velmi dobrý cit pro čísla,“ řekl Klein. „O finance Vatikánu v těchto letech nemám žádné obavy, protože je velmi, velmi chytrý,“ dodal.
