Komerční prezentace Aktual.: 22.09.2024 13:56
New York – Výzkumnice v oblasti rakoviny Parisa Imaniradová ze San Franciska je vdaná a má mnoho přátel. Přesto si jednou či dvakrát za týden zajde sama do restaurace. Říká, že večeře o samotě jí dává prostor k přemýšlení nebo ke čtení. Užívá si ticha a snaží se nepoužívat ani mobilní telefon. Počet lidí, kteří chtějí občas večeřet sami, prudce narůstá nejen ve Spojených státech, ale také například v Německu nebo v Británii, píše agentura AP.
„Je to jako lázně, jen trochu jiné,“ řekla Imaniradová, když sama obědvá v luxusním podniku Spruce v San Francisku.
V USA počty rezervací na večer pro jednoho za poslední dva roky stouply o 29 procent, vyplývá z údajů rezervačního systému OpenTable. V Německu vzrostly o 18 procent, v Británii pak o 14 procent.
Japonsko má dokonce speciální výraz pro samostatné stolování, a sice ohitorisama. Znamená to sám, ale pochvalná předpona a přípona slovu dodává vlídnost, která má pomoci lidem, kteří by se báli stolovat sami. Japonský výzkumný institut Hot Pepper Gourmet Eating Out Research Institute v nedávném průzkumu zjistil, že 23 procent Japonců se teď stravuje samo, přičemž v roce 2018 to bylo jen 18 procent.
V důsledku tohoto trendu mnoho restaurací v Japonsku i jinde ve světě mění rozložení stolů i jídelní lístky a nabízejí i další zvláštnosti, které mají přitáhnout jednotlivce.
„Dokonce i v takzvaných rodinných restauracích přibývá míst pro osamělé strávníky a restaurace nabízejí chody s menšími porcemi, aby si člověk, který jí sám, mohl vychutnat rozmanité pokrmy,“ uvedl výzkumník Masahiro Inagaki.
Ředitelka společnosti OpenTable Debby Soová se domnívá, že jedním z důvodů růstu obliby sólo večeří je trend práce na dálku. Strávníci totiž rádi na chvíli odejdou ze své domácí kanceláře. Soová ale předpokládá, že existují i hlubší důvody. „Myslím si, že jde o širší trend lásky k sobě samému a péče o sebe, tedy užívat si vlastní společnosti,“ dodává Soová.
Kvůli pandemii se také snížila možnost sociálních kontaktů, a tím pádem i jejich význam při stolování mimo domov, řekla profesorka na Pensylvánské státní univerzitě Anna Mattilaová, která studovala samostatné stolování. A chytré telefony podle ní pomáhají některým návštěvníkům restaurací cítit se ve spojení s ostatními, i když jsou sami.
„Společenské normy se změnily. Lidé se už nedívají na sólo strávníky a nemyslí si: ‚Ty musíš být samotář‘,“ míní Mattilaová.
Přibývá i lidí, kteří žijí sami. V roce 2019 žilo v USA samo v domácnosti 38 procent dospělých od 25 do 54 let, v roce 1990 to bylo jen 29 procent, ukázal průzkum Pew Research Center. V Japonsku tvoří nyní jednočlenné domácnosti třetinu všech domácností; podle vládních údajů se očekává, že do roku 2040 tento podíl vzroste na 40 procent.
Roste i zájem o samostatné cestování, zejména mezi lidmi nad 55 let, což vede k dalšímu nárůstu počtu zájemců o sólové stravování.
Při nedávné sólo cestě do švýcarského Lucernu byla Carolyn Rayová ohromena, když ji hosteska v restauraci zavedla ke krásnému stolu s výhledem na jezero, prostřenému pro jednoho, doplněnému malou vázou s květinami. Rayová, která je generální ředitelkou a editorkou webové stránky pro sólo cestovatelky nad 50 let JourneyWoman, uvedla, že v jiných restauracích se ji snažili usadit do zadní části podniku nebo se jí příkře ptali, zda si k ní někdo přisedne.
Ženám, kterým v restauraci nabídnou špatný stůl nebo jsou na ně nepříjemní, Rayová doporučuje odejít a vybrat si jiný podnik. „Je to skoro jako by svět nepochopil, že jsme samy, protože chceme být samy a jsme nezávislé a silné. Můžeme jít do jakékoliv restaurace, kterou si vybereme a cítit se tam dobře,“ říká Rayová.
Shawn Singh píše recenze restaurací v Houstonu a 70 procent podniků navštíví sám. Lidem, kteří jsou nesví z představy jídla o samotě, radí zajít nejprve sám na oběd, kdy bývá rušněji, nebo jít z kraje týdne.
„Nejlepší způsob, jak si prohlédnout restauraci, kterou chcete vidět už dlouho, je rozhodně jít sám. Když jdu v pět hodin odpoledne a sám, ještě se mi nestalo, že by mě někde odmítli,“ říká Singh.
Restaurace nejsou vždy nadšené, když mají usadit jednoho strávníka ke stolu pro více lidí. Michelinskou hvězdou oceněná londýnská restaurace Alex Dilling v hotelu Café Royal způsobila rozruch, když loni začala sólo návštěvníkům účtovat stejnou cenu, jako kdyby jedli dva. Jejich osmichodové degustační menu, které zahrnuje kaviár a cornwallskou chobotnici, přitom stojí 215 liber (6400 Kč) na osobu. Restaurace, která má jen 34 míst, se ke kauze nevyjádřila. Rezervace jsou tam ale možné pro nejméně dvě osoby.
Jiné restaurace tvrdí, že se vyplatí posadit jednu osobu ke stolu určenému pro dva, protože samostatní strávníci bývají věrnými a stálými zákazníky.
„Ačkoli to může být krátkodobě ztrátové, myslím, že hrajeme tak trochu dlouhodobou hru a etablujeme se jako místo, které je skutečně výjimečné,“ řekl provozní ředitel společnosti Overthrow Hospitality Drew Brady. Firma v New Yorku provozuje 11 veganských restaurací. Brady zaznamenal po vypuknutí pandemie nárůst počtu samostatných hostů a tvrdí, že muži a ženy jsou zastoupeni ve stejné míře. Ve vlajkové restauraci Avant Garden, kterou firma rovněž provozuje, tvoří až osm procent návštěvníků.
Avant Garden se rozhodla jít dál a nyní má prostorný stůl určený pro sólové strávníky a nabízí speciálně sestavené objevitelské čtyřchodové menu za 65 dolarů (1460 Kč). Pokud si host objedná koktejl, barman mu ho namíchá přímo u stolu.
Výzkumnice Mattilaová zjistila, že sólo strávníci dávají přednost hranatým tvarům – například u světel, stolů nebo talířů – před kulatými, které jsou více spojovány se skupinami. A mají raději pomalou hudbu.
Archeoložka Jill Weberová vlastní ve Filadelfii dvě restaurace a vinárnu a při ochutnávkách vín dává do sálu jeden stůl určený pro jednotlivce, kde se mohou setkávat. Sama Weberová při cestování ráda jí sama.
„Má to své kouzlo, když se s nikým nemusíte domlouvat, kam vyrazíte, a vše, co s tím souvisí. Máte svobodu zůstat v podniku jak dlouho chcete, objednat si na co máte chuť a v klidu si to sníst. Někdy vám to i dodá odvahu,“ říká Weberová.
