AP: Trump sliboval několik týdnů bojů s Íránem, po půl roce tvrdí, že nespěchá

Americký prezident sice opakuje, že útoky zdevastovaly íránskou ekonomiku a zničily vedení země a její vojenské kapacity, Írán však odolává. Teherán našel účinnou páku v podobě Hormuzského průlivu klíčového pro přepravu ropy a plynu. Trump opakuje, že průliv je otevřen, ale čísla hovoří jinak. Šéf Bílého domu to řekl naposledy ve čtvrtek, kdy hovořil o 24 lodích, které propluly úžinou za minulý den. To je pouhý zlomek předválečného průměru asi 130 lodí denně.

Pro prezidenta razícího heslo „Amerika na prvním místě“ je to nepříjemná situace, neboť kritizoval své předchůdce za to, že prodlužujícími se konflikty plýtvají penězi daňových poplatníků a životy vojáků. Trump v kampani sliboval, že se vyhne „nekonečným válkám“, jako byly ty v Iráku či Afghánistánu. Jenže půlroční konflikt s Íránem už stál USA přes 37,5 miliardy dolarů a poškodil Trumpovu popularitu před rychle se blížícími listopadovými volbami do Kongresu.

Americká administrativa se nyní obrací k sankcím a ve Washingtonu sílí obavy, že docházející munice může ohrozit bojeschopnost americké armády. Trump se zároveň nechal slyšet, že nepotřebuje spěchat, aby dotlačil íránskou stranu zpět k vyjednávacímu stolu. „Neplatí svým vojákům. Jsou ve velkých problémech. Mají velmi malé kapacity…Nechceme s nimi mluvit. Nepotřebujeme se scházet nebo tak něco,“ řekl ve čtvrtek novinářům.

Pákistánští a katarští mediátoři se snaží obě strany přesvědčit k diplomatickému řešení, katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání byl ve čtvrtek v Teheránu ve snaze oživit diplomatická jednání mezi Íránem a USA a přispět k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Trump však nejeví zájem o návrat k podmínkám červnové dohody, která zajišťovala klid zbraní a podmínky pro vyjednání trvalého míru. Místo toho tvrdí, že Írán ničí ekonomický tlak a americká námořní blokáda jeho přístavů.

Podle geopolitické analytičky Aarathi Krishnanové není pochyb, že Írán utrpěl kombinací vojenských úderů a dlouhodobých sankcí značné škody. Trump se ale může přepočítat, když soudí, že přechod na strategii zesílených sankcí proti zemi dobře přizpůsobené letitému sankčnímu tlaku mu přinese kýžený politický výsledek, uvedla analytička. Íránská ekonomika trpí velkou inflací a příjem na osobu klesá – ze zhruba 8000 dolarů v roce 2012 na 5000 dolarů v roce 2024, uvádí Světová banka. Írán však zároveň ukazuje velkou odolnost, dokáže i pod cenou prodávat svou ropu a vytváří neprůhledné finanční sítě a přepravní schémata, uvedla Krishnanová. „Tato administrativa zcela podcenila íránskou odhodlanost. Tohle není pro Írán novinka,“ řekla.

Bývalý Trumpův bezpečnostní expert na Írán Richard Goldberg naproti tomu tvrdí, že Írán se nyní nachází v „neprobádaných vodách“ bezprecedentního tlaku, kdy se sankce budou zaměřovat na země, které s režimem v Teheránu obchodují. „Měli bychom být svědky pokusu o to, aby Írán přišel o všechny únikové cesty, které dosud měl,“ uvedl Goldberg.

Otázkou však je, jak daleko jsou Američané ochotni zajít. Ministr financí Scott Bessent tento týden pohrozil zemím obchodujícím s Íránem sankcemi a prohlásil, že USA zemi zcela ekonomicky izolují. Sekundární sankce na další země však Washington zatím neuvalil. Řekl, že jim USA chtějí dát šanci odvrátit se od Íránu, a připustil, že sankce by pro Washington také představovaly jisté hospodářské riziko.

Čína jako klíčový obchodní partner Íránu strategii kritizovala a sankce označila za nelegální. A Trump na dotaz, proč již nemíří sankce na čínské banky, odpověděl tajemně. „Kdo říká, že jsem je neuvalil? Nevíte, jestli už to nedělám. Nemusím přeci všechno zveřejňovat, ne?“ řekl prezident.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}