AP: USA nevlastní dostatek ledoborců k naplnění svých ambic v Arktidě

USA však vlastní pouze tři lodě tohoto typu, z nichž jedna je tak zchátralá, že je sotva použitelná. Spojené státy proto uzavřely dohody o pořízení dalších 11 ledoborců, ale ty mohou získat pouze od mezinárodních rivalů nebo spojenců, se kterými mají v posledních měsících napjaté vztahy.

Navzdory zmírnění své rétoriky vůči Evropě se zdá, že americký prezident Donald Trump je z bezpečnostních a ekonomických důvodů stále odhodlaný k tomu Grónsko získat. Záměr ospravedlňuje tím, aby se ostrov, který nazývá „velký, krásný kus ledu“, nedostal do rukou Moskvy a Pekingu, zajištěním strategické polohy pro USA v Arktidě a možností těžit nerostné bohatství ostrova.

Aniž by Trump specifikoval jakýkoli plán, řekl ve středu světovým lídrům shromážděným v Davosu ve Švýcarsku, že „k dosažení této vzácné země musíte projít stovkami stop ledu“. Přesto neexistuje žádný smysluplný způsob, jak toho dosáhnout – ani čehokoli jiného na poloautonomním dánském území – bez klíčové schopnosti ledoborců prorazit cestu zamrzlý mořem. „I kdyby se Spojené státy rozhodly zítra Grónsko ovládnout, měly by dvouletou nebo tříletou mezeru, během níž by se k ostrovu po většinu času nedostaly,“ řekl člen Evropské rady pro zahraniční vztahy Alberto Rizzi . „Na mapě vypadá Grónsko obklopené mořem, ale realita je taková, že to moře je plné ledu,“ dodal.

Pokud USA chtějí více ledoborců, existují pouze čtyři možnosti: stoje strategických protivníků Číny a Ruska nebo dlouholetých spojenců Kanady a Finska, kteří nedávno čelili ostré kritice a hrozbám obchodních cel ze strany Trumpa právě kvůli Grónsku. Návrh, stavba, provoz a údržba ledoborců jsou drahé a vyžadují kvalifikovanou pracovní sílu, kterou lze nalézt pouze na určitých místech. Takovým místem je například zmíněné Finsko disponující odbornými znalostmi získanými v mrazivém Baltském moři.

Z celosvětové flotily čítající přes 240 ledoborců jich Finsko postavilo přibližně 60 procent a u poloviny zbývajících plavidel stojí za jejich návrhem, uvedl Rizzi. „Jedná se o velmi speciální schopnost, která byla zprvu nutností a kterou poté dokázali proměnit v geoekonomickou výhodu,“ vysvětlil.

Největší flotilu ledoborců na světě má Rusko s přibližně 100 plavidly, včetně kolosálních lodí poháněných jadernými reaktory. Na druhém místě je Kanada, která má podle zprávy společnosti Aker Arctic, helsinské firmy zabývající se návrhem ledoborců, v plánu zdvojnásobit svou flotilu na přibližně 50 ledoborců. „Naše kniha zakázek je v současné době plná a blízká budoucnost vypadá také slibně,“ řekl Jari Hurttia, obchodní manažer helsinské firmy.

Čína má momentálně k dispozici pět ledoborců, ale kvůli svým ambicím v Arktidě, staví rychle další, uvedl Marc Lanteigne, profesor na norské Univerzitě v Tromsö. „Čína je nyní v pozici, kdy může vyvíjet vlastní ledoborce, a proto USA cítí, že musí udělat totéž,“ vysvětlil profesor.

Washington podle Sophie Artsové musí své resty dohánět. „Prezident Trump si na nedostatek ledoborců, zejména ve srovnání s Ruskem, skutečně stěžuje,“ řekla spolupracovnice Německého Marshallova fondu, zaměřeného na bezpečnost v Arktidě. Současná americká flotila ledoborců je podle ní v podstatě za svým životním cyklem. Spojené státy se kvůli tomu obrátily na Finsko a Kanadu. „Kanada i Finsko jsou v tomto ohledu opravdu, opravdu důležité,“ vysvětlila Artsová. „Spolupráce je jedinou cestou. USA v tuto chvíli nemají možnost, jak toho samy dosáhnout,“ dodala.

Během své první administrativy Trump upřednostňoval akvizici plavidel schopných plavby po ledu americkou armádou. Na tuto strategii navázala administrativa Joea Bidena podpisem dohody s názvem Ice PACT s Helsinkami a Ottawou o dodání 11 ledoborců. Čtyři by byly postaveny ve Finsku, zatímco sedm by bylo postaveno v kanadské továrně za miliardu dolarů (20,75 miliard korun) „American Icebreaker Factory“ v Texasu a v loděnici Mississippi.

I s dostatečným počtem ledoborců by cena za vybudování a údržbu těžebních nebo obranných zařízení – jako je například systém protiraketové obrany Golden Dome (Zlatá kopule) v odhadované hodnotě 175 miliard dolarů (3,63 bilionů korun) – byla enormní. „Jakákoli těžba nerostů by v drsných podmínkách na moři i na souši v Grónsku byla vysoce nákladná. Investice by se tam vrátily za roky, ne-li desetiletí,“ uvedl profesor Lanteigne.

To znamená, že američtí spojenci by přesto mohli uvítat větší investice Washingtonu v Grónsku, píše AP. Dánská premiérka Mette Frederiksenová ve svém prohlášení uvedla, že by byla otevřena posílení arktické bezpečnosti, včetně amerického programu Golden Dome, za předpokladu, že se tak stane s respektem k územní celistvosti Dánského království.

Zatímco se USA a Evropská unie včetně Dánska a Finska zavázaly k výraznému zvýšení investic do Grónska, je jasné, kdo má v současné době dostatečnou sílu, aby skutečně dosáhl rozsáhlého zamrzlého území. „Je to trochu absurdní, protože si nemyslím, že by Finsko zrušilo dohodu s USA v reakci na hrozbu invaze do Grónska,“ řekl Rizzi. „Pokud ale Evropa chce na Spojené státy vyvinout tlak, mohla by říct: Nedáme vám žádné ledoborce a hodně štěstí s dosažením Arktidy nebo s projekcí síly tam s těmi dvěma starými loděmi, které máte.“

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v úterý v Davosu připomněla světovým lídrům klíčovou roli EU pro jakékoli snahy v arktické oblasti. „Finsko – jeden z nejnovějších členů NATO – prodává své ledoborce USA,“ řekla von der Leyenová na Světovém ekonomickém fóru. „To ukazuje, že naši severští členové NATO mají právě teď síly připravené na Arktidu, a především že arktické bezpečnosti lze dosáhnout pouze společně.“ Po mimořádném summitu 27 lídrů EU v Bruselu ve čtvrtek von der Leyenová oznámila, že EU zvýší výdaje na obranu v Grónsku, včetně ledoborce.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}