Aktual.: 21.06.2026 04:30
Záporoží (Ukrajina) – Když Marharyta Nechorošyvová poprvé uviděla svého novorozeného syna, zachvátil ji strach. Narodil se ve 26. týdnu těhotenství, vážil pouhých 940 gramů a nosil plenky, které nebyly o nic větší než dlaň ruky dospělého člověka. Píše o tom agentura AP.
„Doktoři mi řekli, že pokud přežije první tři dny, bude všechno v pořádku,“ říká se slzami v očích. „Nevěřím v boha, ale modlila jsem se,“ přiznává. Teď je Markovi devět měsíců a má se k světu. Trápí ho ale chronické problémy s dýchacími cestami, kvůli kterým musí být často v nemocnici.
Nechorošyvová se synkem žije v ukrajinském Záporoží, kde neustále hrozí ruské útoky. Nemocnice tam mají zatlučená okna, protože tlakové vlny vyvolané ruskými útoky pravidelně rozbíjejí skla. Tato matka si se vším musí poradit sama, protože její manžel bojuje ve válce.
Na Ukrajině přibývá miminek, které se rodí předčasně, tedy před koncem 37. týdne těhotenství. Týká se to zejména regionů blízko fronty, kde se v některých místech počet těchto případů od začátku ruské invaze v únoru 2022 skoro zdvojnásobil.
Podle expertů jsou důvody pro předčasné porody komplexní, ale přispívá k tomu psychologický a fyzický stres, kterému jsou vystaveny těhotné ženy. Konflikt také komplikuje snahy o záchranu předčasně narozených dětí.
Maminky s dětmi v hlavní záporožské dětské nemocnici každý večer scházejí do krytu. V úzkých, spoře osvětlených chodbách své potomky uklidňují a uspávají.
Kvůli přesídlení, emigraci a dalším faktorům souvisejícím s válkou se pro mateřství rozhoduje méně Ukrajinek. A mezi těmi, které otěhotní, je rostoucí podíl předčasných porodů, vyplývá z dat OSN a odborných studií. V jihoukrajinské Chersonské oblasti se podíl předčasných porodů zvýšil z 5,4 procenta v roce 2019 na 9,8 v loňském roce. V Záporožské oblasti stoupl z 5,7 na 7,6 procenta a v Poltavské oblasti na severovýchodě Ukrajiny ze 7,7 procenta v roce 2019 na loňských 9,8 procenta.
Chersonskou a Záporožskou oblastí prochází frontová linie a útoky na obytné čtvrti tam jsou na denním pořádku. Poltavská oblast je od fronty dále, ale je často cílem ruských náletů.
Souvislost mezi stresem v těhotenství a předčasným porodem je komplexní, ale podle odborníků výzkum stále silněji ukazuje, že dlouhodobé psychické vypětí zvyšuje riziko, že se miminko narodí před termínem. Může to souviset se zvýšeným rizikem infekce, což je známá příčina předčasných porodů, řekl profesor Andrew Weeks z lékařské fakulty Liverpoolské univerzity, který se zaměřuje na zlepšování porodní péče pro rodičky i děti.
„Infekce mají velký vliv na předčasné porody,“ řekl. „Když se nemůžete dostat na místo, kde se vám včas dostane správné diagnózy a léčby, pak je pravděpodobnost, že porodíte před termínem, skutečně vyšší.“ uvedl.
Mluvčí Fondu OSN pro otázky populace Isaac Hurskin řekl, že na Ukrajině nepřibývá jen předčasných porodů, ale i akutních císařských řezů a dalších komplikací. To vše by mohlo prohloubit demografickou krizi. Porodnost se na Ukrajině v posledních třech letech propadla na nejnižší úroveň na světě na přibližně jedno dítě na ženu, přičemž pro zachování populace je potřeba 2,1 dítěte na ženu, upozornil Hurskin.
V inkubátoru na jednotce intenzivní péče v porodnici v Záporoží leží miminko, které se narodilo ve 30. týdnů a vážilo pouhých 700 gramů, tedy hluboko pod hranicí 2500 gramů, kterou Světová zdravotnická organizace označuje za nízkou porodní hmotnost.
Inkubátor udržuje holčičku při životě. Teplota v něm je kontrolovaná, hadičky jí přivádějí živiny a léky a ventilátor jí pomáhá dýchat. Inkubátor je zakrytý dekou, která před ostrým světlem na oddělení chrání citlivé, vyvíjející se oči malé pacientky.
Léčba se soustředí na to, aby předčasně narozené děti přibraly a jednou mohly samostatně dýchat. Komplikace ale mohou být velké, říká Andrij Lobanov, vedoucí neonatologické jednotky intenzivní péče v záporožské dětské nemocnici.
Předčasně narozené děti často potřebují dlouhodobou – někdy i celoživotní – péči kvůli respiračním, neurologickým, vývojovým nebo imunitním problémům. To pro státy, kterým podobně jako Ukrajině chybí peníze, znamená velkou zátěž. „Země, která je ve válce, se musí rozhodovat, za co bude utrácet, a nemocnice bývají zasaženy. Jak ve skutečnosti, tak obrazně,“ říká Andrew Weeks z Liverpoolské univerzity.
Sirény ohlašující letecký poplach se staly součástí každodenního chodu na novorozeneckých jednotkách intenzivní péče. Když se rozezní, lékaři zůstávají s miminky na odděleních a nepřesouvají je do krytu, protože vědí, že by to pro ně bylo ještě nebezpečnější. A sirény houkají tak často, že nelze pokaždé přerušit práci.
Lékařka Natalija Bohuslavská, vedoucí neonatologie v záporožské porodnici před časem začala pracovní den za poplachu kvůli hrozícím raketovým útokům. Odpoledne ruské naváděné bomby zabily 12 lidí. Lékaři v porodnici mezitím provedli dva císařské řezy, vedli jeden porod a ošetřili 42letou ženu, která potratila, když byla svědkyní náletu. Následující den u vchodu do porodnice vlála černá vlajka na znamení smutku za zabité.
Bohuslavská všechny matky na svém oddělení zná jménem. Ví o jejich osudech, jejich strachu i o boji jejich miminek o přežití. V nemocnici pracuje 26 let a sama se tu narodila.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}