Aktual.: 10.01.2025 08:39
Řím – Mezinárodní tým vědců vyvrtal v Antarktidě z hloubky téměř tří kilometrů jedno z nejstarších ledových jader, které podle nich vzniklo nejméně před 1,2 milionu let. Napsala to agentura AP, podle níž by analýza starodávného ledu měla ukázat, jak se vyvíjela zemská atmosféra a klima. Výzkumníci doufají, že jim poznatky poskytnou pohled na to, jak se měnily cykly doby ledové, a že zjištění pomohou pochopit, jak oxid uhličitý měnil klima.
„Díky ledovému jádru pochopíme, co se změnilo pokud jde o skleníkové plyny, chemikálie a prach v atmosféře,“ vysvětlil Carlo Barbante, italský glaciolog a koordinátor projektu nazvaného Beyond EPICA a financovaného mimo jiné Evropskou unií.
Tým 16 vědců a pomocného personálu pracoval na vrtání vždy v létě po dobu čtyř let při průměrných teplotách kolem minus 35 stupňů Celsia, napsala AP. Dosáhl přitom hloubky 2,8 kilometrů. Na začátku ledna vrtání poblíž výzkumné stanice Concordia dokončil. „Když jsme dosáhli skalního podloží, byl to pro nás velký okamžik,“ uvedl vědec Federico Scoto, podle něhož izotopová analýza určila stáří ledu na nejméně 1,2 milionu let.
Tentýž výzkumný tým podle AP už dříve vyvrtal ledové jádro staré přibližně 800.000 let. Po analýze vzorků z předchozího projektu EPICA vědci usoudili, že koncentrace skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý nebo metan, ani v nejteplejších obdobích za posledních 800.000 let nikdy nepřekročily úrovně od začátku průmyslové revoluce. „Dnes vidíme úrovně oxidu uhličitého, které jsou o 50 procent vyšší než nejvyšší úrovně, jaké jsme měli za posledních 800.000 let,“ řekl Barbante.
