Aktual.: 3.09.2026 13:56
Plzeň – Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný, řekla dnes ČTK Andrea Čandová, mluvčí Západočeské univerzity. Její archeologové z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz. která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na její expedici z roku 2021.
Zahájené práce vnáší podle mluvčí nové pohledy na poslední fázi systému stalinského gulagu. Vědci dokumentují pozůstatky jednoho z táborů Stěplagu, jímž v letech 1948 až 1956 prošlo přes 20.000 převážně politických vězňů z Ukrajiny, Pobaltí a dalších zemí, včetně 20 Čechoslováků. Je ve vesnici Těrekty u města Žezkazgan. „Už první dny přinesly důkazy o tom, že tam vězni trpěli o několik let déle, než se uvádělo,“ uvedla.
V táboře se dochovaly stopy celého vězeňského komplexu. „Našli jsme pozůstatky ženského tábora, mužský tábor s archeologickými relikty i stojícími stavbami, městečko strážných a velitelství, kam se později nastěhovali lidé z nedaleké zaniklé vesnice. Dochovaly se i zbytky hospodářské zóny, kde věznění muži a ženy vykonávali otrocké práce, ale i zapomenutý hřbitov obětí,“ uvedl vedoucí archeolog Pavel Vařeka.
„Všechny odborné publikace hovoří o konci Stěplagu v roce 1956. Ale my jsme na místě nalezli lahve datované mezi lety 1959 až 1961,“ řekl Štěpán Černoušek, předseda organizace Gulag.cz, která expedici zaznamená i pro dokument a virtuální muzeum Gulag Online. Výzkumníkům se podařilo vyzpovídat nejstaršího obyvatele Těrektů, 78letého Mizambaje Bralina, který se tam přestěhoval v roce 1959. „Ještě v té době tam podle něj stál ženský tábor plný vězeňkyň z Pobaltí. Podle archivů byl sice Stěplag příkazem z Moskvy v roce 1956 oficiálně zrušen, ale ne všichni vězni byli propuštěni a mnohé tábory nejspíš ještě několik let dál fungovaly pod jinou administrativou, což se ale do historických knih čerpajících pouze z moskevských archivů, navíc psaných samotnými pachateli, už nedostalo,“ uvedl Černoušek.
Nekompromisní ostrahu táborů dokládají podle Vařeky nalezené nábojnice. „Ženy tam drželi jako zvěř, nedovedu si představit, jak může nějaký muž vůbec vystřelit na ženu,“ řekl Bralin, který podle Vařeky pomohl upřesnit první nálezy, rozmístění budov i představy o životě v táboře.
Expedice vyvolala v místních akademických kruzích velký zájem. Podílejí se na ní také historici z Žezkazganu, Buketovy univerzity v Karagandě a archeologové z Margulanova archeologického ústavu. „V Rusku by obdobný výzkum nebyl možný. Putinův režim se snaží vymazat historii gulagu a sovětských represí z paměti i z veřejného prostoru a mnohé sovětské zločiny naopak obhajuje. Kazachstán se tomuto výzkumu stále více otevírá a setkáváme se tam s velkou podporou a pochopením,“ řekl Černoušek.
Plzeňští archeologové už zkoumali pozůstatky komunistických táborů na Jáchymovsku. Teď je mohou srovnat s originálním gulagem.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}