Komerční prezentace Aktual.: 13.08.2024 13:01
Kroměříž – Olomoucké arcibiskupství připravuje na zámku v Kroměříži, který je jeho majetkem, restaurování historicky cenných sal terren a grott. Předcházet mu bude jejich odborný průzkum. Podílet se na něm bude Univerzita Palackého v Olomouci. Zástupci obou stran dnes na zámku podepsali memorandum o spolupráci. Saly terreny v přízemí tvoří přechod mezi interiérem zámku a Podzámeckou zahradou, památkami UNESCO. V minulosti sloužily k odpočinku, občerstvení, banketům nebo koncertům. Přilehlé grotty jsou umělé jeskyně.
Bádání zřejmě potrvá několik let. „Souběžně s tím budeme zahajovat optické průzkumy, už ve spolupráci s restaurátory, hlavně v prostorách obou grott. V návaznosti na to budou probíhat i materiálové a technologické průzkumy, abychom byli schopni říct si, jaké materiály tam jsou, v jakém jsou stavu a i na základě toho potom sloučit umělecko-historické bádání s technologickými poznatky a určit koncepci zásahu, ať už konzervátorského nebo restaurátorského,“ řekla dnes novinářům vedoucí památkového oddělení arcibiskupství Alena Tobolková.
Trojice sal terren a dvě grotty pocházejí z druhé poloviny 17. století, z období biskupa Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu, který se po třicetileté válce zasloužil o vybudování zámku v jeho dnešní podobě. Jsou jedněmi z nejcennějších interiérů památky. „Patří k naprosto špičkovým dílům, velmi dobře dochovaným. Je třeba vyzdvihnout kvalitu štukové výzdoby, ta je naprosto unikátní,“ řekla vedoucí katedry dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého Jana Zapletalová.
V některých místech je však výzdoba poškozená, vyžaduje proto odborný zásah. „Abychom mohli konstatovat, v jakém je štuková výzdoba stavu, bude zapotřebí poměrně rozsáhlých bádání a poznání, například pomocí rentgenu zjišťovat, v jakém stavu jsou kovové prvky uvnitř štukových dekorací, kam běžnýma očima nejsme schopni vidět,“ uvedla Zapletalová.
Saly terreny jsou návštěvníkům zámku přístupné, grotty nikoliv. Při odborném průzkumu a následném restaurování by lidé měli mít možnost nahlédnout také do nich, a to přes chystané konstrukce s plexisklem. Prostory v přízemí v roce 1752 odolaly požáru, který zachvátil podstatnou část zámku. „Zůstaly dochovány v původní podobě, jenom s určitými dílčími menšími zásahy dalších biskupů a arcibiskupů v průběhu staletí,“ doplnila Zapletalová.
Memorandum podepsali arcibiskup Josef Nuzík a rektor univerzity Martin Procházka. „Jsem přesvědčen, že toto bádání, do kterého se společně s univerzitou pouštíme, přinese mnoho nových a zajímavých poznatků,“ uvedl Nuzík. „Akademici a studenti z katedry dějin umění se na studiu uměleckých děl olomoucké arcidiecéze podílejí dlouhodobě,“ doplnil Procházka.
Po šesti letech letos skončila nákladná obnova zámku a Podzámecké zahrady. Práce zahrnovaly rekonstrukci střechy zámku a restaurování historických místností. Jejich součástí byla také oprava Mlýnské brány nebo obnova vodního systému v zahradě. Náklady činily téměř 245,7 milionu korun bez DPH.
