Aktual.: 6.01.2025 15:46
Praha – Česko podle ministerstva obrany v roce 2024 splnilo závazek vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Za loňský rok se podle úřadu podařilo vyčerpat na obranné výdaje 166,8 miliardy korun, což je podle makroekonomické predikce z listopadu 2,09 procenta HDP. Ministerstvo to dnes uvedlo v tiskové zprávě. Na obranné výdaje, do kterých se započítává rozpočet ministerstva obrany, ale také některé položky z jiných resortů, bylo podle něj loni vyčleněno celkem 177,1 miliardy korun, ze kterých se vyčerpalo 166,8 miliardy korun. Exministr obrany Metnar nepovažuje za transparentní zejména prosincové výdaje resortu.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dnes na tiskové konferenci k hospodaření státu v loňském roce uvedl, že se v posledních měsících zvýšily výdaje na obranu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) šlo o jednotky miliard tak, aby byla jistota, že ČR dvě procenta HDP dodrží. Česko má podle Stanjury dostatečnou rezervu, aby si bylo jisté, že dvě procenta splnilo, i když Severoatlantická aliance neuzná některé výdaje z kapitol mimo ministerstvo obrany. „V této chvíli můžeme sebevědomě říct, a nemusíme se obávat, že by to zkoumání metodiky dopadlo špatně, ČR splnila svůj spojenecký závazek. Výdaje na obranu v roce 2024 přesáhly dvě procenta HDP,“ dodal ministr.
Samotné ministerstvo obrany loni hospodařilo se 164,3 miliardy korun, utratilo 159 miliard korun, což je podle úřadu 1,99 procenta HDP podle makroekonomické predikce z listopadu 2024. „Nedočerpáno zůstalo 5,3 miliardy korun. Z toho zůstávají čtyři miliardy korun ve fondu na financování strategických projektů v dalších letech v souladu se zákonem o financování obrany,“ uvedl úřad. Zbylé 1,3 miliardy korun se převedou do rozpočtu ministerstva obrany na letošní rok.
Za nevyčerpané peníze čelí ministerstvo obrany dlouhodobě kritice. Například z předloňského do loňského rozpočtu převedlo 1,1 miliardy korun, které nevyčerpalo. Dalších 7,77 miliardy korun z rozpočtu na roku 2023 úřad vyčlenil na financování strategických projektů v dalších letech.
Konečné posouzení čerpání obranných výdajů a jejich uznání má v kompetenci NATO, výsledek by měl být známý ve druhém čtvrtletí letošního roku. „A to jak co do nominální výše výdajů, tak ve vazbě na aktuální údaje o výši HDP pro rok 2024. Podíl se tedy může ještě změnit,“ podotkl úřad.
Ministerstvo obrany loni pokračovalo ve velkých armádních nákupech, uzavřelo smlouvy na pořízení 14 tanků Leopard 2A4 za 3,98 miliardy korun bez DPH či dvou transportních letounů Embraer C-390 za 11,3 miliardy korun bez DPH. Úřad také uzavřel rámcovou dohodu na nákup automobilů Tatra T-815 se společností Tatra Defence Systems. Smlouva umožňuje do konce září 2031 nakoupit až 872 terénních automobilů tří typů v celkové ceně do 13,35 miliardy korun. Ministerstvo nakupovalo i munici například pro nové vrtulníky systému H-1.
Do obranných výdajů se kromě rozpočtu ministerstva obrany počítají i některé položky z jiných kapitol. Za loňský rok činily obranné výdaje dalších institucí 12,8 miliardy korun, z nich úřady nevyčerpaly pět miliard korun.
Metnar má za netransparentní zejména prosincové výdaje ministerstva obrany
Bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) nepovažuje za transparentní zejména výdaje resortu v prosinci loňského roku. Řekl to dnes ČTK k informacím ministerstva obrany, že Česko v roce 2024 splnilo závazek vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu.
Za loňský rok se podle úřadu podařilo vyčerpat na obranné výdaje 166,8 miliardy korun, což je podle makroekonomické predikce z listopadu 2,09 procenta HDP. Na obranné výdaje, do kterých se započítává rozpočet ministerstva obrany, ale také některé položky z jiných resortů, bylo podle něj loni vyčleněno 177,1 miliardy korun, ze kterých se vyčerpalo právě 166,8 miliardy.
Metnar uvedl, že na jednání sněmovního výboru na konci listopadu poslanci dostali informaci, že resort čerpal 109 miliard korun. „Pak jsme se 20. prosince dozvěděli, že od 2. do 20. prosince minulého roku resort utratil 49 miliard. Za 18 dní utratil téměř třetinu rozpočtu obrany. V minulosti to takhle nikdy nebylo a nebudí to ve mně dobrý dojem. Za mě to v žádném případě není transparentní,“ řekl.
Nejen resort obrany, ale všechna ministerstva podle Metnara musí být pod parlamentní a veřejnou kontrolou. „Resort obrany by měl jasně vysvětlit, jaké položky byly uhrazeny v tom prosinci a kde byly tyto prostředky vynaloženy. Zdali šly na konkrétní modernizační projekty nebo přímo vojákům,“ uvedl Metnar, jenž byl v čele ministerstva v letech 2018 až 2021. Nyní vede sněmovní branný výbor.
Samotné ministerstvo obrany loni hospodařilo se 164,3 miliardy korun, utratilo 159 miliard korun, což je podle úřadu 1,99 procenta HDP podle makroekonomické predikce z listopadu 2024. Podle Metnara tak není jasné, na co bylo vynaloženo dalších 7,8 miliardy korun. „Pan premiér na tiskovce ministerstva financí říkal, že to šlo na měkké projekty. To si můžeme představit každý, pokud to zazní takto obecně, leccos,“ míní.
Do obranných výdajů se kromě rozpočtu ministerstva obrany počítají i některé položky z jiných kapitol. Za loňský rok činily obranné výdaje dalších institucí 12,8 miliardy korun, z nich úřady nevyčerpaly pět miliard korun.
„I veřejnost by měla vědět, kam tyto finanční prostředky šly a jak s nimi bylo naloženo. Všude slyšíme, jak chybí finanční prostředky ve školství, zdravotnictví, jak se potýká s problémy, což je také zarážející, ministerstvo vnitra. Takto netransparentně k tomu přistupovat nejde,“ dodal Metnar.
