Komerční prezentace Aktual.: 3.09.2024 19:40
Brno – Porodní asistentky mohou vést domácí porody, rozhodl Ústavní soud (ÚS) v průlomovém nálezu. Doplnil však, že to nelze z hlediska právní úpravy považovat za poskytování zdravotní péče, na rozdíl od porodu, který asistentka vede ve zdravotnickém zařízení. Na domácí porod s asistentkou se tak nevztahují garance, které se pojí s běžnou zdravotní péčí, a rizika nese matka, případně ženy, které jí pomáhají.
Advokátka Ligy lidských práv Zuzana Candigliota nález přivítala. „Cílem bylo, aby ženy nebyly kriminalizovány a aby porodní asistentky nebyly pokutovány,“ uvedla. Cíl se podle ní podařilo naplnit, porodní asistentky nyní mohou ženám pomáhat i v domácím prostředí, aniž by jim hrozila pokuta.
Úřady i soudy v ČR dosud převážně rozhodovaly tak, že služby porodních asistentek v domácím prostředí se omezují na přípravu ženy k porodu a péči v šestinedělí, zatímco fyziologické porody mohou asistentky vést jen na vybavených pracovištích. Podle ÚS však dosavadní výklad právní úpravy vedl k absurdním důsledkům. Dovoloval totiž ženám rodit doma, ale o samotě, případně za přítomnosti někoho jiného než zdravotníka.
„Může-li se žena rozhodnout pro domácí porod a využít k tomu asistenci např. duly či jiných osob, aniž by to právní úprava jakkoliv zakazovala, neexistuje rozumný důvod, aby nemohla využít služeb osoby odborně vzdělané v oblasti porodnictví (např. porodní asistentky), byť nepůjde o zdravotní péči,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Jana Wintra.
Soud se konkrétně zabýval stížností porodní asistentky a její potenciální klientky. Asistentka neúspěšně usilovala o rozšíření svého oprávnění i na vedení domácího porodu. ÚS sice stížnost zamítl, současně ale rozhodl o novém výkladu problematiky.
Soud také kriticky poukázal na to, že právní úprava činnosti porodních asistentek je „velmi spletitá až nepřehledná, pro adresáty obtížně srozumitelná, a zejména co se týče potenciálních sankcí také poměrně nepředvídatelná“. „Taková situace je v právním státě nežádoucí,“ konstatoval soud v nálezu. Proto apeloval na státní orgány, aby nepřehlížely problémy, které současná právní úprava domácích porodů přináší a aby do budoucna reflektovaly vývoj v oblasti porodnictví a reprodukčních práv.
„Nález ÚS končí apelem, aby zákonodárce právní úpravu vyjasnil. My jsme se to pokusili co nejlépe vyložit, ale je to velmi komplikované, a tudíž by jistě stálo za to, aby se zákonodárce jasně postavil k vedení domácích porodů a aby bylo pro všechny zúčastněné jasnější, co se smí, a co se nesmí,“ řekl soudce Wintr.
Jednou z možností je podle Wintra třeba přímá regulace domácích porodů po vzoru některých západních zemí, včetně definice nároků na vybavení nebo dojezdové vzdálenosti do porodnice pro případ komplikací. „Ale tohle všechno je na zákonodárci, jeho roli nemůže ÚS suplovat, protože by byl nepřiměřeně aktivistický,“ uvedl Wintr.
Plánované domácí porody jsou v některých evropských zemích poměrně běžné, v Česku ale představují ožehavé téma. Část matek si je přeje jako alternativu k porodnicím, větší část lékařské obce je odmítá jako hazard. Nemocnic, které dávají porodním asistentkám větší autonomii, postupně přibývá.
Porodní asistentky vítají verdikt Ústavního soudu, lékař varuje před riziky
Domácí porod může být podle náměstka ředitele Ústavu pro matku a dítě (ÚPMD) v pražském Podolí Petra Křepelky sice legální, zůstává ale dál rizikovým. ČTK to řekl v reakci na dnešní rozhodnutí Ústavního soudu, který konstatoval, že domácí porod není podle zákona zdravotní službou, proto ho nelze porodním asistentkám zakazovat. Zastánkyně domácích porodů nález vítají, soud podle nich zkritizoval současnou praxi, kdy ministerstvo zdravotnictví asistentky za domácí porody neprávem postihovalo. Díky verdiktu Ústavního soudu mohou asistovat u domácích porodů bez obav z pokuty až milion korun, sdělila večer ČTK v tiskové zprávě Unie porodních asistentek.
Podle Křepelky je třeba rozlišovat legálnost domácích porodů, která je podle něj věcí zákonodárců, a jejich bezpečnost, což je odborná otázka. „Za nás zdravotníky, kteří pracují v porodnicích, je hodnotím jako věc rizikovou a riskantní,“ řekl lékař ČTK.
V domácím prostředí podle něj nejsou podmínky na urychlené ukončení porodu, například císařským řezem, podání transfuze nebo resuscitaci novorozence. „I nekomplikované těhotenství může skončit komplikovaným porodem,“ dodal Křepelka, který je vedoucím lékařem Oddělení rizikového těhotenství ÚPMD.
Rozhodnutí o tom, zda určitá činnost bude, či nebude zařazená mezi zdravotní služby, je podle ÚS na zákonodárcích. „České právní předpisy domácí porody jako takové nezakazují, neposkytují jim pouze garanci ve formě zdravotní služby,“ píše soud v tiskové zprávě.
Podle advokátky Zuzany Candiglioty, která stížnost podala, umožní výklad Ústavního soudu ženám a porodním asistentkám domluvit se na asistenci při porodu doma svobodně, transparentně a bez hrozby sankcí. „Porodní asistentky tak mohou své služby transparentně nabízet a ženy poptávat. Půjde o soukromoprávní dohodu mezi nimi, kterou mohou vymezit písemně,“ řekla ČTK. Ženy podle ní mohou poptávat například asistentky sdružené v profesních organizacích, které garantují určitou kvalitu práce a vzdělání. „Co se týká odpovědnosti za případná pochybení, platí občanský zákoník jako u jakékoliv jiné služby. Pokud svým pochybením poskytovatel služby způsobí klientovi újmu, ten se může domáhat náhrady újmy,“ doplnila.
Unie porodních asistentek na dotaz ČTK uvedla, že díky verdiktu Ústavního soudu mohou porodní asistentky svobodně asistovat u domácích porodů bez obav z pokuty až milion korun. „Ženy rodící doma tak nebudou muset zůstat bez odborné péče, což zároveň chrání i zájmy nenarozených dětí,“ uvedla za Unii porodních asistentek Magdaléna Ezrová. Ačkoli rozhodnutí Ústavního soudu podle unie nevyřešilo všechny problémy spojené se současnou právní úpravou, vyřešilo to nejzásadnější – možnost svobodné asistence u domácího porodu.
Výkonná ředitelka Asociace pro porodní domy a centra Lenka Laubrová Žirovnická považuje za velmi důležité, že se ÚS rozhodně vymezil proti dosavadní praxi. „Podle jeho názoru vedla k paradoxním situacím, kdy místo vysokoškolsky vzdělaných odbornic na fyziologický porod zůstávaly u domácího porodu rodičky s neodborným doprovodem nebo dokonce zcela osamoceny,“ sdělila na dotaz ČTK. I podle ní rozhodnutí Ústavního soudu neodstranilo všechny problémy spojené se současnou právní úpravou, například nepřispělo k možnosti vzniku porodních domů, umožnilo ale to klíčové – svobodnou asistenci při domácích porodech.
Podle zakladatelky nadačního fondu Propolis 33 Lilie Khousnoutdinovy přítomnost porodní asistentky u domácího porodu prokazatelně zvyšuje jeho bezpečnost. „Nicméně, jak upozorňuje rozsudek, který důrazně apeluje na vyjasnění kompetencí porodních asistentek, aktuální situace je nepřehledná a je nutné ji řešit,“ dodala.
