Aktual.: 27.03.2025 07:06
Špindlerův Mlýn (Trutnovsko) – Končící zimní sezona byla pro lyžařská střediska mírně nadprůměrná. I když přírodního sněhu nebylo nejvíc, mrazivých dnů bylo dost na to, aby areály vytvořily dostatečnou vrstvu technického sněhu, která vydržela po celou sezonu. V rozhovoru s ČTK to řekl ředitel Asociace horských středisek ČR Libor Knot. Podotkl, že sezona ještě neskončila, proto je její hodnocení předběžné. Je ale přesvědčen o tom, že v Česku mají lyžařská střediska nadále budoucnost.
„Sezonu lze hodnotit pozitivně i vzhledem k jejímu průběhu bez významnějších výkyvů počasí. Proti minulé zimní sezoně byla ta současná výrazně lepší, nemá proto smysl tu nynější s ní porovnávat. Návštěvnost pozitivně ovlivnilo i více slunečných víkendů,“ řekl ČTK Knot. Podle něj byla předchozí zimní sezona 2023/2024 mimořádně špatná, zejména kvůli únorové oblevě.
Některé areály ve vyšších nadmořských výškách, například největší krkonošské středisko Špindlerův Mlýn, jsou stále v provozu.
„Mrazivé dny začaly už v prosinci, podařilo se tak nachystat velmi dobrou vrstvu sněhu, oblevy byly mizivé v řádu dvou dnů, což sněhové pokrývce neublížilo,“ uvedl Knot.
Každé lyžařské středisko, jehož provozovatel myslí toto podnikání vážně, by podle něj mělo mít kromě zařízení na zasněžování i akumulační nádrž na vodu, aby byl proces výroby technického sněhu co nejefektivnější. „Důležitým prvkem jsou akumulační nádrže, které umožňuji efektivně zasněžovat při mrazivých dnech, kterých neubývá tak rychle jako přírodního sněhu. Počet mrazivých dnů potřebných pro zajištění technického sněhu v areálech na celou sezonu je relativně malý,“ řekl ČTK Knot.
Příkladem je podle něj končící lyžařská sezona s dostatkem mrazivých dnů, zatímco sněhové úhrny nebyly velké. Odhadl, že v Česku v lyžařských areálech funguje celkem 40 až 50 akumulačních nádrží na vodu, přičemž je okolo 150 středisek. „Je to násobně méně než třeba v Rakousku,“ řekl ČTK Knot. Lyžařské areály by podle něj uvítaly větší podporu ve smyslu povolovacích řízení na akumulační nádrže na zachycování vody na zasněžování, které pomáhají šetrně hospodařit s vodou. S výkonnějším systémem zasněžování lze také výrazně zkrátit dobu přípravy sjezdovek a tím dosáhnout významných energetických úspor.
„Racionalita při povolování akumulačních nádrží by měla být vyšší. Přivítali bychom, kdyby organizace typu ministerstvo pro místní rozvoj nebo ministerstvo životního prostředí vydaly jasný signál, že to je pozitivní záležitost, která přispívá k přežití horských středisek. Jsou to často malé příhraniční obce, kde nic jiného než cestovní ruch není,“ řekl ČTK Knot.
Zmínil také to, že lyžařských areálů v ČR nepřibývá, spíše se propojují. „Zajímavé je, že ani nezanikají, a to i v menších obcích. Všichni chápou, že jedna koruna utracená ve skiareálu znamená sedm korun utracených v samotném horském středisku, například za ubytování či stravování,“ uvedl ředitel Asociace horských středisek ČR.
Očekává, že v ČR se ještě zvýší kvalita technického zasněžování. V takovém případě nemá o budoucnost sjezdového lyžování minimálně v příštích 30 letech obavu, i kdyby srážkových úhrnů v zimě ubývalo. „Zájem o lyžování je v Česku stále značný, není pravdou, že všichni jezdí lyžovat do zahraničí. Poměry lidí, kteří zůstávají a těch, kteří vyjíždějí lyžovat do Alp, jsou dlouhodobě stejné. Češi jsou stále národem lyžařů. Třeba v počtu lyžařských středisek nebo v počtu lyžařských dnů za zimní sezonu jsme na nějakém desátém až 13 místě na světě,“ řekl ČTK Knot.
Střediska investují ročně do zimní sezony kolem jedné miliardy korun. Investice do letních programů dosahují celkové částky 200 až 400 milionů korun. Lyžařská střediska si uvědomují, že stále důležitější je pro ně to, jestli dokážou přilákat rekreanty i mimo zimní sezonou.
Asociace horských středisek ČR vznikla v říjnu 2013. Sdružuje desítky lyžařských středisek, zástupců horských měst a dalších institucí a firem.