Aktual.: 11.06.2026 16:34
Praha – Kvalitu péče až u 218.000 pacientů nad 70 let může ohrozit návrh Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) na snížení úhrad zdravotnických prostředků pro vlhké hojení ran, které se používá například při bércových vředech nebo proleženinách. Novinářům to dnes sdělil prezident České asociace dodavatelů zdravotnických prostředků (CzechMed) Miroslav Palát. Přijetí návrhu by se podle asociace dotklo nejvíce seniorů, kteří by za nezbytné pomůcky museli doplácet. Podle VZP nelze závěry komise, která bude návrhy posuzovat, předjímat.
„Pacienti by stále, a to i na základě předložených návrhů, měli možnost si vybrat ze zhruba 50 procent produktů variantu bez doplatku,“ sdělila ČTK mluvčí VZP Viktorie Plívová. S návrhem podle ní souhlasila například Česká společnost pro léčbu rány.
VZP předložila Komisi pro kategorizaci a úhradovou regulaci zdravotnických prostředků návrh na snížení úhradových limitů u tří skupin zdravotnických prostředků pro vlhké hojení ran. Komise, která je poradním orgánem ministerstva zdravotnictví, návrh projedná 16. června.
Na vlhké hojení ran bylo v minulém roce vydáno 322.000 poukazů, v 73 procentech pacientům starších 70 let, vyplývá z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). Podle asociace, která vycházela z dat poskytnutých VZP, by se tak snížení úhrad týkalo až 218.000 pacientů starších 70 let, tedy velmi zranitelné skupiny, která si doplácení za zdravotnické prostředky často nemůže dovolit.
Palát uvedl, že cílem VZP je teoretická úspora přibližně 100 milionů Kč ročně, což jsou podle něj řádově setiny procenta nákladů veřejného zdravotního pojištění. Podle Paláta by tak schválení návrhu přineslo zanedbatelné úspory, zato obrovské riziko pro pacienty.
Palát míní, že se VZP úzce zaměřuje na pokrytí nákladů na zdravotnické prostředky, a při přípravě návrhu nevypracovala analýzu celkových nákladů péče. Asociace CzechMed by spíše uvítala přístup založený na celkových nákladech léčby, tzv. Best Value Approach. Jde o metodu hodnocení zdravotnických intervencí, která nesrovnává pouze přímé náklady na produkt nebo léčbu, ale hodnotí souhrnné náklady a jejich přínos.
Prezident asociace zmínil, že ze studie provedené v Británii v roce 2020 vyplynulo, že náklady na nezhojené rány jsou dvaapůlkrát až třikrát větší než u hojených ran. Podle odhadu asociace by mohla navrhovaná opatření vést k dodatečným nákladům až 500 milionů korun za rok, zejména kvůli opakovaným hospitalizacím v důsledku infekcí a nezbytných chirurgických zákroků.
„Obtížně se hojící rána u pacientů významně snižuje kvalitu života. Ztrácí soběstačnost, trpí sociální izolací v důsledku zápachu, bolesti nebo omezené mobility,“ řekla dermatoveneroložka Júlia Černohorská, podle které by navrhovaná opatření významně omezila možnosti léčby.
Při léčbě navíc podle Černohorské nelze u všech pacientů použít jednotný materiál. „Každý z nich je unikátní a v každé fázi nemoci je optimální léčba odlišná,“ řekla.
Vlhké hojení ran je moderní metoda léčby, při které rána nevysychá, což brání poškození nově vytvořené kůže při pohybu a převazech. Používá se pro různá poranění včetně obtížně se hojících neboli chronických. Za obtížně hojící je v klinické praxi považována rána, která se nezhojí během čtyř až šesti týdnů, případně rána, u níž se nezmenší plocha či se nezlepší klinický nález navzdory adekvátní léčbě. Mezi takové rány patří například bércové vředy nebo proleženiny.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}