Komerční prezentace Aktual.: 30.07.2025 15:07
Seč (Chrudimsko) – Za fotografií vesmírného jevu je astrofyzik Petr Horálek ze Seče na Chrudimsku ochoten ujet tisíce kilometrů. Jeho snímky se opakovaně staly astronomickou fotografií dne amerického úřadu pro letectví a vesmír NASA. Od roku 2014 v prestižním výběru uspěl padesátkrát, řekl ČTK.
Na poslední fotce zachytil meteorický rej Kappa Cygnid. Je to časový sběr, který vznikal 12 let. Sestavil ho z expozic z více než 50 dokumentovaných srpnových nocí. „Je to můj nejdelší fotografický projekt. Obrázek zobrazuje pláž v Řecku, na obloze je mléčná dráha a kolem létají meteority. Lovil jsem je od roku 2012,“ řekl Horálek.
Astronomický snímek dne je prestižní výběr, který vybírají univerzitní profesoři a spolupracovníci NASA Jerry Bonnell a Robert Nemiroff. Na internetu jsou dostupné 30 let. Konkurence fotografií je velká, řekl Horálek.
Jeho nejvzácnější fotografií je úplné zatmění Měsíce z ledna 2019. Cestoval za ním na ostrov Boa Vista na Kapverdách.
Až když fotky stáhnul do počítače, zjistil něco nečekaného. „Na každé digitální fotce jsou vadné pixely, protože foťák nemá dokonalý senzor. Jeden takový nešel odstranit. Až později jsem zjistil, že v době, kdy jsem fotil zatmění, na Měsíc dopadl asteroid. Je to můj nevzácnější záběr,“ řekl Horálek.
Horálek vystudoval astrofyziku, na opavské univerzitě má menší úvazek. Věnuje se ale popularizaci vesmíru a přednáší pro veřejnost. „Lidé by se měli vesmírem zabývat už jenom proto, že jsou jeho součástí,“ řekl Horálek.
Astrofyzik má rád vzácné úkazy, jako je zatmění Slunce, na které se chystá příští rok do Španělska. Přípravy trvají dlouho, aby na místě všechno dobře dopadlo. Úkaz trvá krátce a je potřeba nafotit hodně expozic. Méně náročné na přípravu je focení při silných bouřkách vzdálených až 200 kilometrů. Mezi mraky a zemí nastávají výboje, takzvané nadoblačné blesky. Nejpopulárnější a nejlépe zachytitelný se jmenuje červený skřítek.
„Podívám se, kde jsou bouřky, podle toho odhadnu, kam mám namířit foťák a nechám to cvakat. Z mnoha tisíců snímků se na dvou třech obrázcích může objevit červený skřítek,“ řekl Horálek.
Hodně fotografií vzniká u sečské přehrady, kde tráví čas od dětství, ale třeba i na Slovensku, kde je tmavší obloha než v Česku a je toho na ní vidět víc.
„Jsou tam hory, které dělají nádherný obzor, je to fotogeničtější. Na severu a jihu jsou přírodní kraje, velké plochy bez osvětlení. Na východě jsou jen malé vesnice. Pak je tam park Poloniny, to je nejtmavší místo s nejkrásnější noční oblohou ve střední Evropě,“ řekl Horálek.
Velké téma je pro fotografa vesmírných jevů počasí, potřebuje jasnou oblohu. Jenže meteorologové mají kvůli klimatické krizi obtížnější práci. „Jak dáváme přírodě zabrat, dělají se hůř předpovědi počasí. Dřív platilo, že meteorologické modely platily, dalo se na ně spolehnout, že bude jasno. Teď už to tak není, počasí je dynamičtější,“ řekl Horálek.
