Komerční prezentace Aktual.: 17.04.2026 16:22
Praha – Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) podá trestní oznámení kvůli podezření na porušení povinnosti při správě cizího majetku a zneužití pravomoci úřední osoby v bitcoinové kauze. Důvodem je interní audit, který zjistil chyby jak před loňským převzetím miliardového daru ministerstvem spravedlnosti, tak i při prodeji kryptoměny kupcům. Pochybnosti jsou i u uzavírání dohod o narovnání s kupci, uvedl dnes Tejc. Jeho předchůdkyně Eva Decroix (ODS) ale odmítla, že by se trestný čin stal za jejího působení. Podle Pavla Blažka (dříve ODS), pod jehož vedením úřad darované bitcoiny loni přijal, trestní oznámení řeší dění až po jeho odchodu z vlády, proto ho nemůže podle svého vyjádření posoudit.
Výsledky auditu bitcoinové kauzy představil Tejc na dnešní tiskové konferenci společně s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO). Podle ní porušil v kauze pracovní povinnosti a interní směrnice Filip Benda, ředitel kabinetu tehdejšího ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Benda podle ní nepředal včas Stanjurovi zamítavé právní stanovisko ministerstva financí k přijetí bitcoinového daru. U dalších zaměstnanců ministerstva financí a podřízených složek podle Schillerové pochybení v kauze zjištěno nebylo. Bendovo vyjádření ČTK shání.
Tejc konkrétní jména či pozice nezmínil. Audit chce zaslat policii a státnímu zastupitelství, zveřejní ho v případě, pokud s tím budou vyšetřovatelé souhlasit.
Bitcoiny za téměř miliardy korun ministerstvo spravedlnosti přijalo od odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského, který je nyní kvůli kauze obviněný z legalizace výnosů z trestné činnosti. Blažek následně kvůli kritice rezignoval a pozastavil členství v ODS, ve funkci ho nahradila Decroix. Stát bitcoiny z daru od Jiřikovského nejprve prodával. V aukcích podle Tejce ale nepostupoval správně, například snížil nejnižší možnou cenu za bitcoiny o deset procent, čímž podle něj stát zřejmě přišel o zhruba 13 milionů korun.
Za Decroix na ministerstvu pak stát uzavřel dohody o zpětném odkupu kryptoměny. Podle Tejce nejsou k dispozici záznamy o schůzkách nebo jednáních s kupci bitcoinů, a auditoři tak nemohli posoudit, jestli bylo pro stát zvoleno nejlepší řešení po ekonomické i právní stránce.
Decroix ve vyjádření pro Českou televizi odmítla, že se při uzavírání dohod o narovnání s kupci staly chyby. Stát se tím podle ní vyhnul nekonečným soudním řízením. Věc vnímá jako pokračování politizace kauzy a očerňování její osoby a ministerských pracovníků. Současně připomněla, že audit, ze kterého Tejc čerpá, zadala ona.
Stejně jako Tejc ale označila za správné, že se vyšetřování kauzy vrací k Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci. Olomoučtí žalobci původně postoupili Městskému státnímu zastupitelství v Praze část případu o darování bitcoinů ministerstvu spravedlnosti, Nejvyšší státní zastupitelství vyšetřování následně opět spojilo. Správné je podle Decroix také doplnění nově zjištěných událostí do časové osy bitcoinové kauzy.
Blažek v reakci na dnešní vyjádření ohledně výsledků auditu uvedl, že je zatím chápe „jako potravu pro média, neboť šlo-li by o zjištění pravdy, dostali by jistě možnost se v průběhu jejich zpracovávaní i k závěrům vyjádřit všichni ti, kterých se týkají“. On osobně je ale zatím nedostal, uvedl na síti X.
Ministerstvo spravedlnosti loni ministerstvu financí zaslalo podklady k plánované darovací smlouvě, úředníci ministerstva financí následně nedoporučili, aby ministerstvo spravedlnosti bitcoiny převzalo. Stanjura ale stanovisko až do 25. března nečetl, přičemž smlouva o daru ministerstvu spravedlnosti byla podepsána 7. března. Audit podle Schillerové nezjistil konkrétní informace o tom, že by informace o daru Stanjura dostal.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
