Tam, kam se jet v roce 2005 vyvela zemina z nedalekho povrchovho dolu, se dnes na specilnch tratch severn od Sokolova pod psnm utajenm prohnj budouc modely BMW a dalch znaek tohoto koncernu. Jedn se o testovac arel specializovan pro vvoj systm pln automatizovan jzdy a parkovn.
BMW Future Mobility Development Center (FMDC), jak zn oficiln nzev centra, m hrt klovou roli s ohledem na mobilitu budoucnosti. Jedn se o prvn zazen svho druhu ve stedn Evrop, do nho BMW investovalo hodn pes 7,5 miliardy korun.
Polygon v zpadnm cpu esk republiky, nad hndouhelnm dolem Ji, dopluje stvajc testovac a vvojov arely BMW, kter se nachzej v Aschheimu u Mnichova, v Miramas ve Francii a v Arjeplogu ve vdsku. esk testovac centrum je svou rozlohou 6 kilometr tverench nejvt a tak jako jedin bylo od zkladu postaveno speciln pro tyto poteby.
Velk hit pro velk kluky
Jak zmiuje mluv eskho zastoupen znaky David Haidinger, tak postup stavebnch prac, kter byly zahjeny v kvtnu 2020, vznamn ovlivnil koronavirus. Celkov podoba arelu byla postupn pehodnocena do men podoby, ale s tm, e v ppad poteby lze polygon dostavt podle pvodnho zmru. Testovac a vvojov polygon momentln zamstnv vy destky lid, v plnm provozu jich m bt okolo stovky, co je mnohem mn, ne bylo pvodn plnovno.
Zkouky na dvou secch zkuebnho polygonu byly zahjeny ji v loskm roce, pln provoz centra bude sputn bhem letonho lta. V arelu se to vak stle jet hem bagry a dal stavebn technikou. I po oficilnm oteven tedy jet stavbae ek hodn prce. Svezli jsme se po estikilometrovm dlninm okruhu s maximlkou 130 km/h, kter z vnj strany kopruje pedpipraven podklad pro msty hodn klopenou vysokorychlostn tra pro vysokorychlostn testy do rychlosti 230 km/h.
Kvli neklidnmu jlovitmu podlo mus bt jednotliv stavby a komunikace postaven na betonovch pilotech, ppadn zhutnn podkladov vrstv. K vybudovn arelu bylo pouito 2,2 milionu metr krychlovch zeminy z bval vsypky povrchovho dolu Sokolovsk uheln.
V arelu s pevenm 80 metr jsou rzn druhy silnic s celkovou dlkou 25 km s celkem osmi rozlinmi povrchy. Jsou tam zk i irok komunikace s rznm sklonem, mosty, ale i mal i komplikovan kiovatky se semafory.
Ceremonii zahjila autonomn jedouc auta
Soust centra je rovn ob asfaltov plocha 300 300 metr pro testy dopravnch situac s pnm provozem a nouzovch brzdnch a vyhbacch manvr s jinmi auty, ale i s celou adou specilnch figurn dosplch lid, dt, cyklist, motork, ale i zvat.
Nechyb ani sekce simulujc msto, a tak parkovac dm pro ladn pln autonomnho parkovn ve spoluprci se spolenost Valeo. V ppad poteby me bt v jeden okamik v provozu a 100 aut, na estikilometrov dlnici se me souasn pohybovat a 25 testovacch prototyp jedoucch v autonomnm reimu. Testovat je mon pravostrann a levostrann provoz, ale i ppadn speciln situace, se ktermi se lze setkat rzn po svt.
Na vvojovch pracch se v centru podlej i specialist z ady spolupracujcch firem. Technologick arel m navc poslouit i k homologacm novch vozidel. Krom bavork centrum slou i pro vvoj voz sesterskch znaek Mini a Rolls-Royce. V dob na nvtvy jsme krom nkolika BMW ady 7 vidli i kamuflovan Mini Countryman.
Soust slavnostn ceremonie byly i dv autonomn jedouc BMW ady 7. Nov vvojov centrum Future Mobility Development Center je uren vhradn pro vysoce pokroil testovn automatizovan jzdy a parkovn a do rovn 4. Na ploe 600 hektar mimodn flexibiln a efektivn testujeme vechny mon jzdn situace, kter mohou nastat ve mstech, na venkovskch silnicch i na dlnicch, stejn jako systmy pro automatick parkovn, ekl pi oteven Frank Weber, len pedstavenstva BMW odpovdn za vvoj.
A zdraznil, e zdej testovac moduly mohou vvoji vyuvat v plynul nvaznosti bez peruen rovnou za sebou, co odpovd relnmu provozu. K testovn podle Webera navc slou i piblin dv a pl hodiny dlouh jzda z Vzkumnho a vvojovho centra (FIZ) v Mnichov.
Plnuje se i vodkov erpaka
Prv blzkost bavorsk metropoli hrla velkou roli pi volb tto lokality. Frank Weber stl na samm potku tohoto projektu ped deseti lety, kdy se vybralo z celkem 82 lokalit v celm svt. Z pti finalist byl nakonec vybrn projekt Moldau. Prostor bval vsypky povrchovho dolu zvtzil tak kvli velk ploe, ale i skutenosti, e pozemek ml jedinho vlastnka, co usnadnilo dal postup.
Polygon BMW a jeho nabjec infrastruktura jsou stoprocentn zsobovny ekologickou elektinou z obnovitelnch zdroj, mimo jin z vtrnch elektrren nedaleko. Centrum vyuv zelenou elektinu a k zavlaovn st zkuebnch trat slou systematicky sbran deov voda.
Ve v arelu je zeno pomoc GPS v pesnj variant s toleranc mn ne metr. Pi testovn se shromauje ob objem dat, kter specialist vyhodnocuj pmo v centru. Krom velna a servisn a energetick budovy a hasirny jsou jeho soust i dal objekty. Vzhledem k rozvjejc se elektrifikaci aut nechyb ani nkolik destek dobjecch stanic. V zmru je i vstavba vodkov stanice pro vvoj pohonu, kter BMW vyvj spolen s Toyotou.
Jak nm k f operativy centra Michal Rychl, tak pro monitorovn rozshl plochy arelu slou dva velk drony, ukryt ve vyhvanch boxech. Pokud elektronick systm oplocen centra nahls naruen, bhem chvle se vznesou a ostraha dky kamerm hned vid, zda je to zve nebo lovk. Dron vzltne i v ppad nehody nkterho vozu a informuje hasie a zchrane, kte jsou soust mstnho personlu. BMW se navc chlub tm, e v celm arelu byly instalovny i systmy pro kontrolu zvat, kter zajiuj jejich bezpen pechzen pes testovac drhy.
Centrum nen, jak je u podobnch lokalit bn, nijak viditeln oznaen. Znaky na blzkm kruhovm objezdu oznamuj jen existenci prmyslov zny. Vedle arelu BMW toti maj dajn vhledov psobit i jin subjekty.
