Komise podlehla tlaku Německa, ke kterému se postupně přidávají i další země Evropské unie, a navrhla, aby vozidla se spalovacími motory bylo povoleno prodávat i po roce 2035 – musí být ovšem vybavena technologií, která zabrání používat jiné palivo než syntetické. Uvádí to dokument, jejž Evropská komise předložila německému ministerstvu dopravy, které se k němu prozatím nevyjádřilo.
Syntetická paliva, v češtině někdy označovaná jako e-paliva, se vyrábějí chemickou cestou, nikoliv z ropy. Jejich spalování produkuje výrazně čistší emise a vhodný výrobní proces z nich dělá uhlíkově neutrální palivo.
Spalovací motory mohou být klimaticky neutrální, pokud jsou poháněny vodíkem nebo syntetickými palivy. To je ovšem v aktuální situaci rozvoje těchto technologií jen teoretická varianta, která by mohla spalovací motory zachránit. Vzhledem k situaci v autoprůmyslu a nastavení legislativy je tak jedinou reálně proveditelnou cestou elektrický pohon.
V pondělí německé ministerstvo dopravy uvedlo, že jedná s Evropskou komisí o plánovaném konci nových spalovacích motorů od roku 2035. Termín požaduje odsunout, ovšem nemůže říct, kdy dojde k dohodě.
Německo patří spolu s Českou republikou mezi členské země Evropské unie, které pro auta na syntetická paliva prosazují výjimku ze zákazu prodeje nových osobních vozidel se spalovacími motory po roce 2035.
Potvrzení odloženo
Evropský parlament 14. února definitivně schválil dohodu s členskými státy Evropské unie o nové normě o nulových emisích, která počítá s tím, že od roku 2035 má být v členských zemích prakticky nemožné pořídit si nový automobil na benzin či naftu.
Dohodu, vyjednanou v závěru českého předsednictví na konci loňského roku, má ještě schválit Rada EU, zastupující členské státy. Původně se tak mělo stát 7. března a mělo jít podle bruselských zvyklostí o formalitu. Proti schválení nových emisních standardů pro automobily se však na poslední chvíli ostře postavily některé země v čele s Německem a Itálií.
Švédské předsednictví v Radě EU oznámilo, že velvyslanci členských zemí se rozhodli odložit konečné schválení návrhu. „To je vývoj, který jednoznačně vítáme, za kterým stojíme,“ okomentoval český ministr dopravy Martin Kupka. Doplnil, že považuje za důležité, aby se to do vyjasnění řešení pro spalovací motory se syntetickými palivy neprojednalo a neschválilo.
Výhrady k dojednané podobě emisního balíku vyjadřuje také Polsko a Maďarsko. Německý ministr dopravy Volker Wissing uvedl, že Berlín by plán nulových emisí u nových automobilů neměl podpořit, dokud Evropská komise nepředloží návrh ohledně výjimky pro vozidla, která by spalovala klimaticky neutrální syntetická paliva.
Státy EU vedené českým předsednictvím dohodly koncem loňského října s Evropským parlamentem podrobnosti nových pravidel, která od zmíněného roku výrazně prodraží jakékoli emise z nových vozů. Tato dohoda také zahrnuje průběžné cíle, a tak se do roku 2030 mají emise omezit o 55 procent u nových aut oproti předloňským hodnotám. Ojetých automobilů vyrobených před rokem 2035 se požadavky týkat nebudou.
Návrh mířící proti motorům na fosilní paliva je součástí unijní klimatické strategie známé jako Fit for 55, která má evropský blok do konce dekády dovést k 55procentnímu snížení uhlíkových emisí oproti přelomu tisíciletí. Případné dotažení návrhu o nulových emisích v automobilové dopravě by ještě nemuselo znamenat definitivní konec prodeje aut na benzin a naftu, neboť instituce EU se dohodly, že Evropská komise v roce 2026 zhodnotí, zda je v silách EU tohoto cíle k roku 2035 dosáhnout či zda jej například odložit.
|
Syntetická paliva jsou uhlíkově neutrální
|
