Drahých střetů s divočáky přibylo, eldorádo mají na severu Čech

0
228

Ještě loni platilo, že neradostná pravděpodobnost střetu s divočákem je zhruba sedmkrát menší než šance na to, že se srazíte se srnou. Nyní se na řadě míst Česka divoká prasata vyskytují v populační hustotě vyšší než jeden jedinec na kilometr čtvereční. A spolu s tím, jak významně roste jejich populace, zvyšuje se i pravděpodobnost nehezké kolize. Alespoň tak to naznačuje aktuální zpráva Portálu Nehod.

Ze zprávy přitom vyplývá, že loni se stalo více než 15 000 dopravních nehod způsobených střetem se zvěří. Ve vyčíslení za loňskou sezonu stále vedou srny a srnci, nicméně „spoluúčast“ divočáků už činila 11 %. Dohromady jim tak lze přičíst škody ve výši 70,3 milionu korun. Co za tím stojí? Především fakt, že hmotnost dospělého srnce se pohybuje mezi 10 a 35 kilogramy, zatímco divoká prasata mohou mít i metrák.

To také názorně vysvětluje průměrnou bilanci škod, která je na voze v případě střetu s kňourem nebo bachyní o 40 % vyšší. I vcelku nefatální srážka vám může snadno vystavit účet na průměrných 44 626 Kč. Mezi černou a vysokou je pro řidiče poplatný ještě jeden rozdíl. Zatímco na srnce budete narážet spíš v květnu a říjnu, divočáci „startují“ v únoru a počet nehod s nimi narůstá až do listopadu, kdy kulminuje. Počet srážek s divočáky je v listopadu a říjnu třikrát vyšší než na jaře.

Kde se vyplatí sundat nohu z plynu?

Mezi úseky našich silnic, které patří k těm obzvláště rizikovým, se řadí 36. kilometr boleslavské dálnice D10 u Strašnova nebo 180. kilometr u Jítravy. Obě místa pamatují za poslední dva roky šest srážek s divočáky.

Že může být hůř, demonstruje zemědělskými poli a lesy obklopený 11. kilometr silnice č. 262 u České Lípy. Nehod tu bylo zaznamenáno jedenáct. Dvanáct srážek s divočáky pak za poslední dvě léta napočítali u 35. kilometru silnice č. 270 u Jablonného v Podještědí. A tragický vítěz žebříčku nehod? Tím je se čtrnácti napočítanými nehodami 65. kilometr silnice č. 9 u Sosnové v Libereckém kraji. Opět poblíž České Lípy.

Zmíněné lokality jsou přitom názornou demonstrací souhry více typických rizikových faktorů: často jde o relativně rovný úsek za katastrem obce, který láká řidiče přidat plyn poté, co opustí „padesátkovou“ zónu. Silnice je z obou stran obklopená poli, jež se stávají eldorádem divočáků, kteří se do nich dostávají z blízkého lesa.

Od soumraku do úsvitu

A ve kterou dobu nám nejvíce hrozí, že na silnici potkáme divočáka? Zjednodušeně řečeno je to čas úsvitu a soumrak. K největšímu množství nehod dochází v prvním a čtvrtém kvartálu mezi sedmou a osmou večerní. Nejrizikovější hodina ve 2. a 3. čtvrtletí je desátá večerní. Ranní maxima jsou pro všechna čtvrtletí stejná, divočáci vyrážejí na cesty kolem páté hodiny ranní.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno