Svtov trhy jsou zaplaven levnmi elektromobily z ny, prohlsila von der Leyenov. Jejich ceny jsou umle dreny nzko dky rozshlm sttnm dotacm, dodala fka EK. Zrove oznmila, e komise zahajuje vyetovn ohledn nskch elektromobil a sttnch dotac, kter dostvaj nsk automobilky.
EU se podle von der Leyenov mus brnit nefrovm nskm praktikm na trhu. Poukzala napklad na zkuenost z minulch let z odvtv solrnch elektrren, kde na zskala siln postaven kvli nzkm cenm. Je rovn klov ponechat oteven kanly komunikace a dialogu s nou, uvedla.
Za velmi dobr rozhodnut povauje krok Evropsk komise francouzsk ministr financ Bruno Le Maire. Je podle nj nutn, aby Evropa mohla pijmout odvetn opaten, pokud tyto dotace nejsou v souladu s mezinrodnmi obchodnmi pravidly.
Obecn je to sprvn postoj, komentoval rozhodnut komise nmeck ministr hospodstv Robert Habeck. M za to, e je teba provit, zda neexistuj njak skryt dotace, pm i nepm, kter pinej nespravedlivou konkurenn vhodu.
Nmecko m strach z odvety
Magazn Quattroruote upozoruje, e kvli toku nskch automobilek na Evropu panuje u nkolik msc napt mezi Berlnem a Pa. Francie tla na to, aby byla zavedena cla, ppadn byly pouity jin nstroje, jak zabrnit volnmu pstupu nskch automobilovch firem do Evropy.
Nmecko se ve skutenosti vdy stavlo proti jakkoli iniciativ, kter by mohla podntit napt s nou, kter je dleitm trhem pro jeho export a jednou z hlavnch destinac pro jeho zahranin investice, vysvtluje italsk magazn. V Berln panuj obavy, e by na mohla reagovat na Brusel zahjenm obchodn vlky, je by mohla ohrozit ptomnost nmeckch vrobc v n a jejich vhu na mstnm trhu (kter navc z dalch dvod vrazn oslabuje, pozn. iDNES.cz). Obavy Berlna sdl podle Quattroruote tak Brusel.
Krom politickch a ekonomickch aspekt existuj tak technick pekky. Aby bylo mon zahjit antidumpingov eten, mus Brusel nejprve obdret formln stnost a pot zjistit, zda se nsk auta v Evrop skuten prodvaj za cenu ni, ne jak je v matesk zemi. To znamen sloitou kontrolu, upozoruj Quattroruote. Magazin Politico dodv, e by Evropsk komise tak mohla jednat z vlastn iniciativy a zahjit takzvan ex officio vyetovn, ale v tomto ppad by musela zskat podporu vech lenskch zem a automobilovho prmyslu. Co je tm prakticky nemon vzhledem k nmeckmu vlivu, dodv magazn. Autoprmysl i politici si toti uvdomuj, e ve chvli, kdy rozzlob nsk vrobce a dodavatele, mohou pijt o tm jedin zdroj surovin a komponent pro baterie pro elektromobily, co by paralyzovalo vrobu a cel pechod na elektromobilitu, kter si Evropa naplnovala.
Maj ve svch rukou osmdest a devadest procent vech materil. Zkrtka jsou to oni, kdo dl byznys. Tak vytvoili vnitn poptvku a zorganizovali se ve vrob bateri. My Evropan kontrolujeme pt procent, uvedl uplynul tden na autosalonu v Mnichov f Renaultu Luca de Meo.
nsk tok
Podle konzultan firmy Inovev, kterou cituje agentura Reuters, nsk znaky letos tvo osm procent novch prodanch elektromobil v Evrop. Loni to bylo est procent, pedloni tyi procenta.
V globlnch dodavatelskch etzcch podle fky Evropsk komise vznikaj zk hrdla, a nkdy se to stv kvli politice konkrtnch stt. Sta pomyslet na nsk omezen vvozu gallia a germania, uvedla von der Leyenov. Vyzvala zrove ke zven bezpenosti v ekonomick oblasti.
na je velice konkurenceschopn, pokud jde o dodavatelsk etzec elektrickch aut. Musme ji rychle dohnat, ekl v uplynulm tdnu na veletrhu IAA Mobility v Mnichov f automobilky Renault Luca de Meo. Poznamenal, e v otzce bateriov technologie je na o dekdu ped Evropou. Kriticky poukzal i na to, e nsk automobilky se t masivn sttn podpoe, kterou evropt vrobci nemaj. na kadoron pumpuje do automobilovho prmyslu 100 miliard dolar (2,4 bilionu korun), ekl.
Mapa nejvtch svtovch automobilovch vrobc se bude mnit, mysl si Martin Jahn z pedstavenstva kody Auto. na je jeden z technologickch ldr a nedalo se ekat, e by se to automobilovmu prmyslu vyhnulo, k v rozhovoru pro iDNES.cz, ve kterm pipomn, e nt vrobci maj ohromnou podporu nsk vldy pro vvoj a vrobu elektrickch voz a zskvn levnch surovin pro vrobu bateri. Problm je dnes v oblasti nklad, kter se odvjej od ceny surovin. Tam maj an dky zahranin politice obrovskou vhodu. Nen to tajemstv, e na investuje do zskvn zdroj a surovin potebnch k vrob bateri i jinch soustek.
Modernizace ekonomiky a prmyslu
Von der Leyenov se v prvn sti svho projevu ped europoslanci vnovala ekonomickm a ekologickm tmatm. Podle n jde modernizace ekonomiky a prmyslu ruku v ruce se sniovnm emis oxidu uhliitho a EU bude prmysl na cest k ist vrob podporovat. Poukzala i na to, e unie te pitahuje vce investic do vodku vyrobenho z obnovitelnch zdroj ne Spojen stty a na dohromady, a tak e se zvil poet ocelren, kter pely na takzvanou istou vrobu.
Pedsedkyn Evropsk komise tak vyzvala k tomu, aby Evropa vyuvala svou kritickou masu pi jednnch o ekonomickch zleitostech. Poukzala na postup EU za energetick krize, kter podle fky EK pispl ke snen cen plynu. Obdobn postup by unie mla zaujmout i v jednnch o kriticky vznamnch materilech i zabezpeen zelenho vodku.
