sla jsou opravdu velmi nadjn, bavme se o ticeti procentech nrstu objemu vroby oproti sloitmu loskmu roku, kdy jsme elili covidu, zavali jsme ipovou krizi a zaala vlka na Ukrajin. Je to urit dobr zprva, ale na druhou stranu je poteba optimismus mrnit, upozoruje Zdenk Petzl.
Vidme, e vichni finln vrobci mus bt velmi operativn. Peskupuj vrobu. Dochz k vpadkm smn i ve vrob. A to ve budeme muset do konce letonho roku eit, pokrauje vkonn editel Sdruen automobilovho prmyslu.
Evropa se mus rozhodnout
Evropa stoj podle nj ped zsadnm rozhodnutm. Do budoucna se musme zamyslet nad tm, zda bychom si nemli sti vroby, kter jsou dleit, sthnout zptky do Evropy. A to z toho dvodu, abychom nebyli vydrateln nebo pli zvisl na importu z region, kter mohou bt nestabiln nebo by se takovmi mohly stt.
Petzl nar mimo jin i na nu, jej uzaven v dsledku pandemie znamenalo mimo jin prv fatln nedostatek ip. ada zem EU u proto pesouv vrobu ip do Evropy. Podle agentury Reuters m napklad dalekoshl plny Nmecko. V Sasku by ve spoluprci s tchajwanskm vrobcem TSMC mohla vzniknout pmo tovrna na ipy, hovo se u oteven o Dranech.
Tohle je samozejm zajmav. Na druhou stranu si uvdomte, e i my v esku mme excelentnho, pikovho vrobce, firmu Onsemi, kter ipy vyrb a m potencil investovat do novch kapacit. A prv to by ml stt velmi intenzivn podpoit, mysl si Zdenk Petzl.
V Ronov vyrb firma Onsemi polovodiov ipy, kter u dnes masov dodv vrobcm mobilnch telefon nebo renomovanm automobilkm. Pitom f vroby tto spolenosti Ale Cb u nkolikrt zopakoval, e by jeho firma chtla investovat do novch ipovch technologi a nkolik miliard korun. Poptvka je podle nj rekordn.
Vlda by proto podle Petzla mla rozvoj ipov vroby v esku vraznji podpoit. Dl to Amerika, na, ale i jin zem. Uvdomte si, e v esku jsou dnes investin pobdky maximln na rovni deseti procent. Jinde ve svt, zejmna v Asii dosahuj a ke tyiceti procentm.
esko v podpoe zaostv
Take pak logicky investice pjdou jinam ne k nm, uvd Zdenk Petzl s tm, e v ppad vroby ip rozhodn nejde o montovny, ale o sofistikovanou novou vrobu s vznamnou pidanou hodnotou. esko v tomto ohledu zaostv a mlo by se soustedit prv na rozvoj tchto technologi.
Ideln by dokonce podle vkonnho editele Sdruen automobilovho prmyslu bylo celoevropsk een. Aby si jednotliv lensk stty EU nedlaly lbivou nrodn politiku, ale hledaly een pro cel jednotn trh Evropsk unie.
Skuten by to bylo nejlep. Aby lo o celoevropsk een a nenechvalo se to na nrodnch sttech. Protoe pak by logicky stty s menmi finannmi schopnosti, jako je esk republika, proti Nmecku nemly anci. Navc je nutn si uvdomit, e esko je ve sloit finann situaci. Proto je teba hledat vchodisko. A to je pro automobilov prmysl velk tma, mn Petzl, podle kterho v tomto ohledu nejde jen o ipy, ale tak o komponenty nutn pro rozvoj elektromobil.
Vroba elektromobil v eskch automobilkch pitom podle nj extrmn narst. Dnes jsme na njakch dvancti procentech z celkovho objemu vroby. Podly rostou a budou muset rst minimln proto, jak jsou nastaveny regulan cle. Ale souasn vidme i stoupajc zjem na domcm trhu, pestoe ze strany sttu zatm dn vrazn podpora nen, a to a na jzdu po dlnici nebo parkovn v Praze.
Nejen ipy, ale i baterie
I tak se zjem ze strany eskch zkaznk o elektromobily postupn zvyuje. A to navzdory tomu, e vtmu rozvoji elektrickch vozidel v esku brn ada pekek. Tou nejvraznj je nedostaten kapacita dobjec infrastruktury, kter je extrmn zaostal, a to napklad oproti Norsku, Nizozemsku nebo i Nmecku.
V tomto ohledu udlala vznamn kroky v elektromobilit tak na, kter u od zatku tiscilet do tohoto sektoru napumpovala obrovsk mnostv sttnch investic a cenov dnes vlcuje zpadn vrobce. Elektromobil vyroben v n je proto vrazn levnj ne elektrick vz od zpadnch automobilek. na nezahlela ani v doprovodnch technologich. Krom ip je spn tak ve vrob i vvoji novch bateri.
Vedle obch vroben ip by se podle Zdeka Petzla mla Evropa zamit prv na vrobu a vvoj bateri, a to zejmna v souvislosti s tm, e od roku 2035 se na zem EU budou vyrbt u pouze elektromobily a nezvislost na asijskch trzch by v rozvoji tohoto segmentu automobilovho trhu mohla sehrvat klovou konkurenn roli.
Likvidan emisn norma
V zvru Rozstelu pak vkonn editel Sdruen automobilovho prmyslu hovoil o nejpalivjm problmu eskch vrobc emisn norm Euro 7. Ta m do roku 2025 omezit zplodiny oxid dusku a pevnch stic vypoutnch do ovzdu. Navc nejen z vfuk, ale i z brzd a pneumatik.
Podle Zdeka Petzla me bt jej aplikace do praxe doslova zniujc a hroz vznamn propoutn. Pokud chcete mit ve, co tato norma poaduje, potebujete novou technologii, a ta v tuto chvli v nkterch poadovanch komponentech jet nen vbec pipraven.
et vrobci proto daj, aby platnost normy byla posunuta alespo o tyi roky. Podle ns napklad na rok 2029. Je zsadn chybou, e do ppravy tto normy nebyli vrobci automobil vbec zapojeni. Evropsk parlament byl v tto norm velmi ambicizn, ekl bych, e byl a odtren od reality. V tuto chvli se stal zpravodajem esk europoslanec Alexandr Vondra a j doufm, e souasn diskuse pjdou sprvnm smrem, uzavr Zdenk Petzl.
Kolik bude stt za 10 let evropsk elektrick lidov vz, kter si bude chtt koupit prmrn vydlvajc esk rodina? Stihnou esk automobilky pechod na vrobu elektromobil? A nezaplav ns v budoucnu levn nsk elektrick auta? I na to odpovdal vkonn editel Sdruen automobilovho prmyslu v Rozstelu.
