Taková auta už se vyrábět nebudou. Nejde jen o plánovaný (možná nakonec s výjimkou používání syntetických paliv) zákaz spalovacích motorů, ale spíše o poctivé mechanické ovládání palubních prvků. Bez zasekávajícího se tabletu a zlobivého ovládání komfortních funkcí nástupkyně je předchozí generace octavie podle všeho autem, které jezdí a slouží do roztrhání těla. Až na úplné výjimky se lze spolehnout na všechny motory, které se pod kapotou objevily, a že jich za sedmiletou éru od začátku roku 2013 do konce roku 2019 bylo – počínaje tříválcovým litrem 1.0 TSI a konče nafťákem i benziňákem s dvojnásobným objemem.
Podrobněji se jim budeme věnovat později, teď totiž přijíždíme do servisu TUkas v Praze 10 se čtyřletou kombíkovou oktávkou s nejžádanějším a nejoblíbenějším turbodieselem 2.0 TDI, zde v silnější 135kW verzi. Naše auto, které jsme si jako z bonboniéry vybrali „na place“ autocentra AAA Auto, je navíc vybaveno pohonem všech kol, což je poměrně rarita, disponuje jím zhruba deset procent českých octavií. Najelo má už 125 tisíc kilometrů, tedy přes 30 tisíc ročně, což by u rodinného vozu bylo málo, ale tohle byla zjevně firemní „služebka“. Jak později zjišťujeme ze servisních záznamů, kilometry navíc nebyly rozloženy rovnoměrně – za rok a tři měsíce auto najelo 60 tisíc. Všechny servisní prohlídky má však v pořádku a jízda s ním je pohodlná, jistá, prostě rodinný ideál.
Jenže ráno před odjezdem do servisu zažíváme nepříjemnou štrapáci: auto není možné odemknout, nereaguje na dálkový ovladač, respektive na uchopení kliky. Poučeni dřívějšími zkušenostmi vyjímáme z plastového pouzdra klíčku kovovou planžetu, s její pomocí odloupáváme záslepku-krytku na pravé straně kliky a odemykáme postaru, mechanicky. Startování tlačítkem naštěstí funguje, takže můžeme vyrazit.
Když po hodině zaparkujeme před servisem v pražské Hostivaři a jdeme se dovnitř přihlásit o domluvenou servisní prohlídku, nezamykáme. Když se po chvilce vracíme s přijímacím technikem Filipem Želivským, zjišťujeme, že auto už nestartuje. Nás by to rozhodilo, Filip se jen usmívá s tím, že na případ s vybitím knoflíkové baterie v klíči výrobce pamatoval. „Stačí přiložit startovacímu tlačítku přiložit klíček, tím ho stlačit na tři až pět vteřin, a auto nastartuje. Výhodou je, že když baterii vyměníte, což je snadné, není třeba klíč jakkoli párovat s vozem, řešit něco na diagnostice, „chytne“ se sám,“ říká s tím, že celý postup je popsaný i v návodu k obsluze vozu. A nestává se ani, že by klíč „zapomněl“ na svoje auto, když je baterie třeba půl roku vybitá.
