Praha chyst nabjen elektromobil z lamp a vyhrazen msta

esk republika loni udlala velk pokrok v rozvoji infrastruktury dobjecch stanic pro elektromobily. Pesto v porovnn s jinmi zemmi Evropy zaostv. Vyplv to z nejnovjho vydn analzy EV Readiness Index, kterou kadoron zveejuje leasingov spolenost LeasePlan. Jak ceny elektromobil klesaj a stle vc idi jezd na elektinu, hledn dostupn nabjec stanice se stv non mrou, konstatuje generln editel nadnrodn skupiny Tex Gunning.

V esk republice v roce 2021 vzrostl prmrn poet dobjecch stanic na jeden tisc obyvatel na 0,25, zatmco v roce 2020 to bylo pouze 0,09 stanice. Spolu se vdskem, Rakouskem a vcarskem patme mezi tveici zem, kter bhem jednoho roku nejvc pokroily v budovn dobjec infrastruktury. I pes razantn nrst nabjecch stanic jsme ale v evropskm kontextu pod daleko za prmrem. Hor vsledek vykazuj u jenom Polsko a Rumunsko.

spnj jsme v potu rychlonabjecch stanic umstnch na dlnicch. V prmru mme na kadch sto kilometr dlnic 94 rychlonabjecch stanic, vedeme si tak lpe ne teba Dnsko, Francie i Nmecko. Nejvt komfort v tomto ohledu ek na idie v Norsku, kde maj k dispozici 780 rychlonabjecch stanic na kadch sto kilometr dlnic, ve Velk Britnii je to 237 stanic a v Rakousku 115.

Naopak mstem, kde nejvc chyb nabjec stanice, jsou sdlit, kde ije podle odhad a tetina obyvatel esk republiky, v Praze kad druh. Zdnliv nejjednodu cestou, jak zvit poet veejn pstupnch nabjeek na sdlitch, je vyut stvajc trafostanice. Ty jsou ve vlastnictv spolenosti PRE, kter mla v polovin dubna v provozu 364 veejnch dobjecch stanic, z toho vc ne stovka pipad prv na sdlitn trafostanice. Kad je pitom osazena nejmn dvma nabjecmi body.

U trafostanic velmi asto stoj jin ne elektrick auta, co znemouje nabjen, zrove se ale neporuuje dn zkaz. Na rozdl od stojan teba na parkovitch obchodnch dom tady elektromobily nemaj vyhrazen msta. Na standardu pro tuto zleitost se ale v Praze pracuje.

Dopravn znaen, a nejen to u dobjecch stanic, e pedevm mstsk sti, respektive jejich silnin sprvn ady, ekl iDNES Vt Hofman, tiskov mluv magistrtu. Na magistrtu nyn pipravujeme metodick pokyn pro projektanty (napklad PRE a dal), kter bude mt za cl sjednotit ppravu dopravnho znaen na mstech u dobjecch stanic. V naem metodickm pokynu operujeme s dopravnm znaenm P Rserve (znaka IP12), a to jak v znch placenho stn (ZPS), tak i na veejnch komunikacch mimo ZPS. Je to nejvhodnj znaen mimo jin i kvli vymhn pravidel parkovn. Navrhovan podoba znaen ale zatm nebyla dostaten projednna na rovni msta, a proto ji zatm nebudeme uveejovat. Chceme ji vak dostat do blzk aktualizace dokumentu Zsady zizovn dobjec infrastruktury, kterou pipravuje IPR. Vsledn nvrhy dopravnho znaen by tak do budoucna mly mt jednotnou, i alespo jednotnj, podobu.

Nutnost zaveden pravidel pro stn u trafostanic s nabjenm ct i jejich provozovatel. Tma dopravnho znaen je komplexn problematikou. A znaen u dobjecch stanic tvo jen jednu jeho st, k Vojtch Fried, vedouc oddlen Elektromobilita & Smart City Prask energetiky. Proto se asto setkvme s tm, e nen jasn stanoven postup a standard, piem se tento v ase i nkolikrt mn. asto se dostvme do situace, kdy jsme schopni postavit dobjec stanici a poskytnout tak monost dobjen, ale dopravn znaen u stanice jednodue chyb. Proto jsme rdi, e HMP pracuje na metodickm pokynu, kter bude mt zsadn vliv na to, jak se bude elektromobilita v Praze rozvjet.

Dobjen 22 kW u dnes mnoz povauj za nedostaten, protoe modern elektromobily maj tak velkou kapacitu baterie, e by se dobjely nkolik hodin. Trafostanice jsou vhodn pro tzv. rezidentn dobjen a pro toto dobjen je 22 kW dostaujc vkon, domnv se Pavel Lux.

Problmem je i fakt, e aby se zamezilo blokovn dobjecch bod, maj cenky energetickch spolenost omezen hodiny, po kter lze nabjet, dal stn u nabjeky je pak zpoplatnno. To by znamenalo, e ten, kdo d veer na sdliti nabjet auto, by musel uprosted noci vstt a jt peparkovat. V naem cenku mme pro takov ppad rovn paul AC V klidu za 600 K/msn, ve kterm je 100 kWh a 24 hodin zdarma parkovn, oponuje Pavel Lux.

Do budoucna ale trafostanice nebudou stait, protoe jich je omezen poet. V Praze pes ti tisce. Z dnen vc ne stovky by mlo do roku 2023 umt nabjet zhruba dalch padest. Ne vechny jsou toti svm umstnm pro nabjen vhodn, pedevm se u nich ned dobe parkovat. Zvit monosti nabjen by ale mohly lampy veejnho osvtlen.

Trafostanice vnmme jako startovac a zkladn prvek budouc dobjec infrastruktury v rmci hlavnho msta Prahy. S hlavnm mstem ovem spolupracujeme i na konceptu dobjecch stanic na lampch veejnho osvtlen, kter myslme, e budou v budoucnu nejpoetnjm prvkem dobjen. Kapacita v sti na to je a bude. S v Praze se pravideln upravuje a rozvj. A v tomto rozvoji se s elektromobilitou samozejm pot, dodv Pavel Lux.

Prvnch 82 praskch lamp ve tech mstskch stech bude umt dobjet elektromobily jet v letonm roce. Zmnit lampu na lampu s nabjekou toti nen pln jednoduch, teba proto, e do tch stvajcch nevede dostaten pkon, a elektina vbec do nich nejde 24 hodin denn, ale jen v noci. Je poteba tedy vymnit nejen samotn lampy a vybavit je dobjecm zazenm, ale i v zemi k nim pivst nov kabel. Do roku 2027 ale existuje soubor zhruba t tisc praskch lamp, kter se budou postupn upravovat s tm, jak bude probhat samotn rekonstrukce veejnho osvtlen v Praze.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts