Podle novch pedpis EU pijatch Evropskm parlamentem maj stt nabjec stanice pro elektromobily s minimlnm vkonem 400 kW na trasch hlavn st TEN-T kadch 60 km do roku 2026, do roku 2028 se m vkon zvit na 600 kW. Nabjec stanice pro nkladn automobily a autobusy s vkonem 1 400 kW a 2 800 kW budou do roku 2028 instalovny na polovin vech hlavnch silnic EU. Do roku 2031 rovn plat povinnost vybudovat podl hlavn st TEN-T (Trans-European Transport Network = Transevropsk dopravn s je s silninch a elezninch koridor, mezinrodnch leti a vodnch cest v Evropsk unii) erpac stanice na vodk.
Navc idii maj mt monost platit na dobjecch stanicch platebnmi kartami a bezkontaktn bez nutnosti pedplatnho.
Nco pedepsat je ovem jedna vc, a realizovat druh. Budovn stanic s takovm vkonem je velmi nkladn. Na msto mus bt piveden dostaten pkon garantovan v kadm okamiku, a u zrovna njak auto nabj nebo ne. Dotace vtinou nepokryj 100 % nklad na vstavbu a nvratnost takov investice je velmi problematick.
Bez sttn dotace nejde takov vc realizovat vbec. Byli jsme aktivn zapojeni do celho procesu vyjednvn danho nvrhu, a jsme proto pipraveni se podlet i na plnn danch poadavk, k tiskov mluv ministerstva dopravy Frantiek Jemelka. Proto jsme pipravili dotan program s alokac est miliard K, kter by ml podpoit realizaci dobjecch stanic ve zmiovanch parametrech. Realizace danch dobjecch hub vak mus zstat na soukromch subjektech a v tomto smru je nyn pedasn ct, zda se poda dan cle splnit v ase, kter pedpokld dan nvrh. Zejmna u dobjecch stanic pro nkladn vozidla vnmme, e jde o poadavky/cle velmi ambicizn, a bude tak do znan mry zleet na zjmu pslunch soukromch subjekt (zejmna energetickch spolenost) o dan dotan program.
To potvrzuje i postoj spolenosti EZ, kter je jednm z dominantnch subjekt, je buduj s nabjecch stanic. Nazen je pomrn ambicizn, a to zejmna z hlediska vkon, kter maj bt k dispozici, a pak z hlediska termn, dokdy by infrastruktura mla bt v provozu, konstatuje mluv EZ Martin Schreier. Vzvou je zcela jist dobjen nkladnch vozidel, kde se poadovan vkony pohybuj na jinch rovnch ne pro osobn vozidla. Co vnmme jako problematick, je nzk vyten infrastruktury obecn, kter ukazuje, e mnostv vozidel za dobjec infrastrukturou stle jet zaostv. Pokud se penetrace elektromobil vrazn nezrychl, dojde paradoxn k situaci, kdy plnn novch ambic v oblasti infrastruktury bude tuto mezeru dle prohlubovat. Pozornost by se tedy krom podpory infrastruktury mla soustedit prv i na vozidla, protoe jenom dostaten poet vozidel v ulicch zajist, e pro investora bude vstavba a provoz dobjec infrastruktury zajmav, a to i za situace, kdy jsou k dispozici dotace.
Po formlnm pijet v rad, kter probhlo v tomto tdnu, bude nov nazen po lt zveejnno unijnm vstnku. V platnost vstoup 20. den po tomto vyhlen. Nov pravidla pak zanou platit est msc po vstupu tohoto nazen v platnost.
EU tedy znovu potvrdila, e jednoznan smuje k rychlmu pechodu na udritelnou dopravu. esko vak za tmto trendem klopt a nen na splnn novch unijnch standard dostaten pipraven ani po legislativn, nato praktick strnce, mysl si Tom Koa, specialista na evropsk prvo z advoktn kancele KPMG Legal.
Dostupnost dobjecch stanic v eskch mstech i na hlavnch dlnicch je nedostaten a nedosahuje poadovanch standard. Rozen nabjec kapacity si vyd nemal finann prostedky, kter budou tvoeny kombinac investic soukromch firem a dotac z veejnch zdroj. Na pokryt ptench tah je mon erpat penze i z evropskch fond, napklad Connecting Europe Facility. Vvoj bude velmi dynamick a na trhu s elektinou povede k nutnosti zavdn novch technologickch een s vyuitm uml inteligence nebo pinejmenm dlkovho zen dobjecch mst, dodv automobilov expert KPMG Jan Linhart.
Nov prvn pedpis je milnkem na politiky Fit for 55, kter zajist vt veejnou dobjec kapacitu na ulicch ve mstech a u dlnic po cel Evrop, uvedla panlsk ministryn dopravy, mobility a mstsk agendy Raquel Snchez Jimnezov. panlsko je nyn pedsednickou zem unie Vme, e v blzk budoucnosti budou oban moci sv elektromobily dobjet stejn snadno, jako dnes dopluj palivo na tradinch erpacch stanicch, dodala ministryn.
Nazen o infrastruktue pro alternativn paliva (AFIR) je soust balku Fit for 55. Clem nvrhu, kter Evropsk komise pedloila v ervenci 2021, je umonit EU snit do roku 2030 ist emise sklenkovch plyn alespo o 55 procent ve srovnn s rovnmi z roku 1990 a do roku 2050 doshnout klimatick neutrality.
