Pi oteplen do prasklin, by sebemench, pronik voda, kter nsledn pi ochlazen zmrzne a led zvtenm svho objemu naruuje celistvost konstruknch vrstev. Pi dopravnm zaten, zejmna tkmi nkladnmi auty, se z malch nerovnost stvaj vtluky.
Pokozen vozovky se silnii se sna v zvislosti na hustot provozu co nejdve opravovat, trvalej opravy ale budou mon a na jae, informoval Martin Buek z editelstv silnic a dlnic (SD).
Po oteplen v obdob Vnoc evidujeme ve Stedoeskm kraji zven vskyt tchto loklnch poruch. Jako pklad lze uvst silnici I/3 na prtahu Milinem, dlnici D3 u Mezna nebo silnici I/18 u Vrchotovch Janovic. S vtm mnostvm vtluk se aktuln tak potkme na silnici I/2 v seku Mukaov-Vylovka a na prtahu any, uvedl Buek.
Buek upozornil na to, e v zim nejsou v provozu obalovny, a tak jsou cesti pi opravch odkzni na studen balen asfaltov smsi. Od Vnoc do konce roku bylo na jejich opravu ve Stedoeskm kraji pouito 4,5 tuny. Takto proveden opravy jsou vak jen provizorn, trvalej een bude mon a s pchodem jara.
SD napklad chyst rozshlej opravu prtahu Milinem na silnici I/3. Pipravuje vyhlen vbrovho zen na zhotovitele,pokud nenastanou neoekvan prtahy, opravu stavbai zahj jet letos. Tot plat o prvnch kilometrech dlnice D3 na hranici Stedoeskho a Jihoeskho kraje. Na jae je podle Buka tak v plnu oprava povrchu a odvodnn silnice I/2 mezi Mukaovem a Kozojedy.
Jak vznik vtluk
Siln mrazy, kolsn teplot a celkov vy hrn snhovch i deovch srek nesvd konstrukci silnice. Nevad j ani tak nzk i vysok teploty, pokud jsou stabiln bez vtch vkyv, jako je prv stdn arktickch teplot s tmi jarnmi. Pi oteplen do prasklin, by sebemench, pronik voda, kter nsledn pi ochlazen zmrzne a led zvtenm svho objemu naruuje celistvost konstruknch vrstev. Pi dopravnm zaten, zejmna tkmi nkladnmi auty, se pak z malch nerovnost stvaj vtluky.
