Volvo slav 95 let, prvn byl kabriolet. Pojte na cestu asem

0
66

Ach! Dnes zaala vlka asn rno Nmci vybombardovali nkolik polskch mst a pronikaj do Polska ze vech smr. Na vechny usedla dsiv tse, napsala si 1. z 1939 Astrid Lindgrenov do svho denku. Byl vydn zkaz zen soukromch vozidel, dodala nejznmj vdsk spisovatelka. Ulice Stockholmu podle n bez aut psobily pust.

Na den pesn o pt let pozdji vdsk automobilka Volvo pedstavila v Krlovsk tenisov hale automobil, kterm mila do mrovch as. Akce se zastnili i tehdej premir a lenov krlovsk rodiny. Vozem, o kterm je e, bylo Volvo PV 444. Do konce vlky v Evrop chyblo jet nkolik msc, ale Sevean chtli bt pipraven.

Mal vz technici vybavili samonosnou karosrii a pod n umstili nov zkonstruovan adov tyvlec, ve kterm pouili modern rozvod OHV. Pro srovnn, samonosnou karoserii eskoslovensk koda mla a o dvacet let pozdji, kdy vypustila do svta model 1000 MB (1964).

Volvo z krlovsk tenisov haly, tedy model PV 444, se stalo neekanm prodejnm hitem. Konkurenn Saaby z Trollhttanu u zkaznk tak bodovaly, ob automobilky se rychle natlaily na severoamerick trh. vdsk ekonomika zavala boom, ale tamn ofi se roztpili. kalo se, e idii ve vdsku se dl na letce (ti, kte maj Saaby) a traktoristy (ti, kte jezd s automobily Volvo).

Reflektovalo to jzdn vlastnosti automobil tchto dvou vrobc. Konstrukce saab byla velmi progresivn s mnoha prvky uplatnnmi pvodn pi stavb letadel a Volvo vychzelo z americkch silninch kink s klasickm pohonem zadnch kol a s motorem uloenm vpedu, vysvtluje Milan Olansk, znalec automobilovho prmyslu.

Pohled do expozice s ezem vdsk sthaky SAAB 37 Viggen

Volvo Museum stoj nedaleko pstavnho mola v gteborskm pstavu v modern budov s prosklenm prelm. Pokud pijedete obytnm autem, tak vyhrazen parkovac msta pro campery pmo soused s mstem, kde kotv ob vletn lod. Nae tm sedmimetrov obytn vestavba Weinsberg CaraBus 630 ME vedle moskho obra vypadala jako drobeek.

Volvo Museum, Gteborg

  • https://volvomuseum.com/
  • zkladn vstupn: 120 SEK (nelze platit v hotovosti)
  • parkovn: pmo ped muzeem vetn vyhrazench mst pro obytn auta (souadnice: 57.6945681N, 11.8179258E)

Muzeum pbh znaky vyprv tak, aby zaujal nejen istokrevn petroheady. A ten pbh zaal u stolu stockholmsk restaurace Sturehof, kde se seli dva pnov: Assar Gabrielsson a Gustaf Larson. Domluvili se, e zanou vyrbt auta. Pokraoval u dalho stolu, tentokrt u velkho masivnho devnho, kde oba gentlemani dlouh lta sedvali proti sob ve veden firmy. Gabrielsson byl obchodnk, Larson technik a oba snili o tom, e budou vyrbt vdsk automobily. Jejich pracovn stl je vystaven hned vedle nablskanch vetern v vodn sti expozice.

Start novho vrobce se neobeel bez drobnch zdrhel. Vbec prvn smontovan sriov vz nemohl jezdit dopedu, jen couvat. Dlnci toti namontovali diferenciln pevod na zadn nprav patn. Technologickou nekze se podailo napravit bhem deseti minut. 14. dubna 1927 kolem dest hodiny dopoledne prvn masov vyrbn volvo opustilo brny tovrny.

V

Prvn model automobilky, Volvo V 4, nen dn drobeek. O robusnosti konstrukce z 20. let minulho stolet svd, e na jeho zklad vznikl i prvn nklak (LV40, 1928) a prvn autobus (LV4 Buss, 1928) tto znaky. Ten nejprve vozil cestujc na lince TreskogGunnarskogArvika, aby nakonec skonil jako zahradn chatka.

Z kopiv bylo jeho torzo zachrnno a mal autobus proel pelivou renovac. Teprve vroba nklak mladou automobilku zachrnila. Osobn auta se toti neprodvala tak dobe, jak otcov zakladatel doufali. V srpnu 1929 hlsila firma prvn velmi mal zisk. Zajmav je, e v ernch slech zstala a do roku 1990.

Adamova velk cesta

Dva dospl, mal chlapec a obytn dodvka. Jak se ije na pr metrech tverench v domku na kolekch? Jak vid zem, kter projdj? Adamovu velkou cestu mete sledovat na Instagramua tak Facebooku ZDE

Akoliv do povdom motoristick veejnosti v esku se znaka Volvo v sedmdestch a osmdestch letech zapsala jako tvrce hranatch aut, Sevean produkovali i elegantn kup. V expozici tak najdete erven model 262C, kter pro vdy vyrbl Bertone v Itlii, o kousek dl stoj Volvo 780 z osmdestch let, opt elegantn kup v kabtku od Bertoneho. A nesmme zapomenout na loskho oslavence (mnn rok 2021), pvabn kup Volvo P1800, kter se zaalo vyrbt v roce 1961 a znaka si jej pipomnla speciln vstavou.

Nah

Asi nejpsobivj st je velk hala s nkladnmi auty a dal tkou technikou. Volvo se chlub tm, e postavilo prvn dumper na svt. Najdete tu i nahou konstrukci autobusovho podvozku, ze kter je krsn vidt, jak se konstrukti sna pitlait technick sestavy co nejne k zemi.

Milovnci kamion pak ocen pmou konfrontaci americk a evropsk koly. Vedle sebe tu toti stoj Volvo VN 780 a F16 Globetrotter, kter znme i z eskch silnic. U erveno-modr ameriky otevenm oknem nahldnete do obvku americkho kamioka. Je pekvapiv prostorn a luxusn.

Ameri

Hned za velkou halou nsleduje dtsk herna, kavrna s muzejnm obchodem. Dtsk koutek naeho juniora zaujal. Na lapacch autkch volvo strvil nkolik hodin.

Prvn volvo opustilo tovrnu v dubnu 1927, byl jm kabriolet

Automobily pochzejc ze vdska mly vdy povst solidnch voz. Vedle pvodn leteck tovrny Saab vd seversk vozy za tuto proslulost hlavn automobilce Volvo, kter vyrobila prvn vz ped 95 lety, 14. dubna 1927.

Firma, jej jmno znamen latinsky otm se, vznikla u o 12 let dve jako dcein spolenost znmho vrobce loisek Svenska Kullager Fabriken (SKF).

K ivotu ji ovem probudili a dva ineni, kte se v polovin 20. let rozhodli zkonstruovat pvodn vdsk automobil. Assar Gabrielsson a Gustaf Larson dostali do zatk i vrobn halu a u v ervnu 1926 byl na svt prototyp vozu.

Automobil oznaen V4, kter neskrval inspiraci americkmi vzory, ale nebyl pro drsn seversk klima tm pravm. Hlavn proto, e to byl kabriolet. Dvoulitrov tyvlec o vkonu 28 kon navc nebyl pli siln, pesto se jet v lt 1927 objevilo i prvn volvo s uzavenou karosri, typ PV4. Obou typ se ale za dva roky prodala necel tiscovka.

Nov automobilka se definitivn prosadila a na samm konci 20. let, kdy se objevil model PV651. estivlec pod jeho kapotou dval vkon 55 kon a tento poveden motor automobilka pouvala (s pravami) a do konce 50. let. U v roce 1928 pak Volvo pedstavilo prvn nkladn vz a dky vrob nkladnch automobil a autobus firma byla u ve 30. letech stabiln.

V souasnosti osobn vozy Volvo vyrb spolenost Volvo Cars, jejm vtinovm vlastnkem je nsk firma Geely Holding. Spolenost Geely automobilku koupila v roce 2010 od americkho koncernu Ford Motor. Ford pevzal Volvo Cars v roce 1999 od vdsk skupiny Volvo, kter se nyn sousted na vrobu nkladnch aut.

Volvo Cars v souasnosti vyrb kolem 800 000 voz ron. V Evrop m dva zvody, ve vdsku a v Belgii. Loni v listopadu oznmila, e do poloviny tohoto desetilet chce v Evrop postavit tet tovrnu.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno