Aktual.: 27.03.2025 11:46
Washington/Berlín – Automobilky, automobilové svazy a také analytici varují před negativními dopady cel na dovoz aut a jejich dílů do Spojených států. Zavedení 25procentního cla ve středu oznámil prezident Donald Trump. Podle německého svazu automobilového průmyslu VDA přestavují cla zátěž jak pro podniky, tak pro úzce provázané globální dodavatelské řetězce. Svaz proto vyzval k okamžitému jednání mezi USA a EU o dvoustranné dohodě. Analytici se také shodují, že cla zdraží auta prodávaná v USA. Americký odborový svaz UAW naopak cla vítá a věří ve zvýšení počtu pracovních míst v zemi. Americká cla na dovoz aut zasáhnou tuzemské dodavatele autodílů, automobilky ne, míní analytici. Výrazný dopad na českou ekonomiku ale neočekávají.
Výrobci automobilů mají ve Spojených státech od roku 1994 z velké části status volného obchodu. Trump v této souvislosti připomněl obchodní dohodu USMCA, kterou mezi sebou v roce 2020 uzavřely Spojené státy, Mexiko a Kanada. Dohoda zavedla nová pravidla, jejichž cílem je podpořit regionální výrobu.
Trump uvedl, že cla by měla automobilky přesvědčit, aby zvýšily investice v USA místo Kanady či Mexika. Po uvalení 25procentního cla na Mexiko a Kanadu ze začátku března povolil Trump měsíční odklad pro vozidla vyrobená v souladu s podmínkami USMCA, nová pravidla však tuto úlevu neprodlužují.
„Firmy, které investovaly stovky milionů až miliardy dolarů do závodů v Kanadě a Mexiku, v příštích čtvrtletích, ne-li letech, pravděpodobně uvidí dramatické snížení svých zisků,“ uvedl analytik AutoForecast Solutions Sam Fiorani.
Podle analytiků by nová cla mohla zvýšit cenu průměrného vozu v USA o tisíce dolarů a zbrzdit výrobu v celé Severní Americe. Důvodem je provázanost výrobních procesů mezi Kanadou, Mexikem a Spojenými státy. Podle analytiků banky Goldman Sachs byla téměř polovina z 16 milionů aut prodaných loni v USA dovezena a jejich celková hodnota přesáhla 330 miliard USD (7,6 bilionu Kč).
Skupina zastupující v USA velké zahraniční automobilky Autos Drive America uvedla, že cla zdraží výrobu a prodej aut v USA. To způsobí nejen růst cen, ale sníží to i možnost výběru pro spotřebitele i počet pracovních míst ve výrobě v USA. Členy skupiny jsou mimo jiné automobilky Honda, Hyundai, Toyota a Volkswagen.
Šéfka německého svazu VDA Hildegard Müllerová uvedla, že cla sníží růst a prosperitu na všech stranách. Negativně ovlivní vývoz z EU do USA, zároveň ovlivní také americkou ekonomiku. Podle VDA také 86 procent malých a středních podniků z automobilového sektoru očekává, že cla se dotknout i jich. Spojené státy jsou pro německé automobilky nejdůležitějším trhem.
Cla na automobily se mají začít vybírat od 3. dubna. Cla na automobilové díly dovážené do USA vstoupí v platnost nejpozději 3. května. Clu budou podléhat důležité díly, jako jsou motory, převodovky, části pohonného ústrojí a elektrické komponenty. Dovozci automobilů v rámci USMCA budou mít možnost certifikovat součástky vyrobené v USA, takže clu bude podléhat pouze neamerický obsah, dodal Bílý dům.
Poskytovatel služeb pro automobilový průmyslu Cox Automotive očekává kvůli clům do poloviny dubna narušení prakticky veškeré severoamerické výroby vozidel. To podle něj sníží výrobu o 20.000 vozidel denně, respektive zhruba o 30 procent.
Americký odborový svaz United Auto Workers (UAW), který zastupuje zaměstnance továren tzv. velké trojky detroitských automobilek, Trumpovo opatření vítá. „Díky těmto clům by se do dělnických komunit po celých Spojených státech mohly do několika měsíců vrátit tisíce dobře placených pracovních míst v automobilovém průmyslu, a to jednoduše pouhým přidáním dalších směn nebo linek v řadě málo využívaných automobilových závodů,“ uvedl prezident UAW Shawn Fain.
Čínská automobilka BYD, která stojí v čele expanze čínských automobilek do zahraničí, uvedla, že prodej v Kanadě ani v USA neplánuje. Bude se ale snažit zvyšovat prodej v jiných zemích a v zahraničí stavět i továrny. Akcie firmy dnes na burze zpevnily o více než dvě procenta a od začátku roku si připisují 53 procent.
Volkswagen začátkem března uvedl, že pracuje na záložních plánech, které mají firmě pomoci vypořádat se s americkými cly na dovoz z Mexika. Výrobce sportovních vozů BMW se připravuje na to, že se bude muset vyrovnat s dodatečnými náklady.
Analytici: Americká cla zasáhnou české dodavatele autodílů, vliv ale nebude velký
Nová americká cla na dovoz automobilů zasáhnou podle analytiků zejména tuzemské dodavatele autodílů, samotné automobilky v ČR jej naopak příliš nepocítí. Celkový efekt cel na český i evropský průmysl ovšem podle nich nebude vzhledem ke specifické situaci na automobilovém trhu ve Spojených státech příliš výrazný. Nevyloučili přitom ani možnost brzkého zrušení cel, kvůli jejich možným důsledkům na tamní výrobu aut. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK.
Americký prezident Donald Trump ve středu oznámil, že Spojené státy od 2. dubna uvalí cla ve výši 25 procent na dovoz všech automobilů, které nebyly vyrobeny ve Spojených státech.
Přímý vliv cel na český automobilový průmysl bude podle analytika Natlandu Patra Bartoně minimální, protože z Česka se do USA vozy téměř nevyvážejí. Upozornil ale na nepřímý dopad na české firmy. „Jsme dodavateli dílů do německých aut, která se tam vyvážejí,“ řekl Bartoň.
Fatální důsledky ale nečeká, protože německé automobilky jsou podle něj se clem schopny se vypořádat lépe než jiné země. Americká cla totiž podle Bartoně cílí hlavně na Mexiko a Kanadu, odkud Spojené státy přivážejí 46 procent všech dovážených aut. „Z Německa přivážejí jen pět procent kusů. Ty ale mají desetiprocentní podíl na celkové hodnotě dovážených aut. Prodávají se tak v USA s lepší marží a zboží s lepší marží má vždy vyšší možnost, že je clo tolik neovlivní, neboť se částečně vejde do té marže,“ vysvětlil Bartoň.
Na nepřímý dopad amerických cel na českou ekonomiku poukázal také finanční ředitel investiční skupiny Jet Investment Milan Gašo. Podle něj jej české firmy pocítí s určitým časovým odstupem. „Přímé následky pocítí zejména německé automobilky – BMW, Mercedes a Volkswagen, jejichž vozy vyšších kategorií jsou na americkém trhu žádané. Tato situace se však nevyhnutelně promítne do celého dodavatelsko-odběratelského řetězce v evropském automobilovém sektoru, a to bez ohledu na to, zda jde o přímé dodavatele zmíněných automobilek, či nikoliv,“ vysvětlil Gašo. Upozornil, že automobilový průmysl v Česku představuje přibližně desetinu HDP.
Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Víta Hradila pocítí největší dopady v rámci Evropy Německo a Slovensko, které do USA automobily ve větších množstvích vyvážejí. Vliv na konkurenceschopnost evropských automobilek ale podle něj bude spíše zanedbatelný, protože cla pocítí i ostatní neameričtí výrobci a americké automobilky nedokážou případnou díru na trhu tak rychle zaplnit. Upozornil ale na omezené manévrovací možnosti evropských automobilek, které neprožívají nejlepší období. „Dopad na českou ekonomiku by tak ani v nejhorším scénáři neměl být nijak drtivý a měl by se udržet maximálně v nízkých desetinách procenta ztraceného HDP,“ dodal Hradil.
Otázkou podle analytiků může být také budoucnost samotných cel. Barton v této souvislosti připomněl, že cla se vztahují i na dovoz součástek, ze kterých se auta v USA montují. Podle něj tak může být efekt cel nakonec takový, že namísto rozšíření americké výroby aut, které Trump zavedením cel slibuje, přijde naopak zastavení americké výroby. „Začít do měsíce v USA výrobu dílů, které nyní už dlouhá léta proudí z Mexika a Kanady, je nemožné,“ vysvětlil Bartoň. Předpokládá tak, že nejpozději v květnu může americký prezident cla nakonec odvolat.
