Komerční prezentace Aktual.: 4.05.2025 07:20
Praha – V pražských restauracích a pivnicích se od druhé poloviny 19. století formoval český národní život, byly centry spolků a místem potkávání osobností kulturního, politického i ekonomického života rozvíjející se české společnosti. ČTK to řekl spisovatel Lukáš Berný, který nedávno vydal už několikátou knihu mapující historii tradičních pražských hospod, nyní konkrétně podniků U Pinkasů, Demínka, Balbínka (původně U Zlatého litru) a už neexistující Choděrovy restaurace.
I když hospody v českých zemích samozřejmě existovaly odjakživa, v podmínkách národního obrození se podle Berného jejich společenská role výrazně proměnila. Do té doby šlo především o občerstvovny nebo místa k přespání pro pocestné, s rozvojem českého národního vědomí se však ve druhé polovině 19. století postupně vyvinuly ve společenská centra.
Známým fenoménem českého hospodského prostředí se tak staly stolní společnosti, kde se u piva scházeli významní lidé a osobnosti z umělecké, politické nebo ekonomické sféry. Roli hrál podle Berného i přístup habsburského režimu, který zakazoval srocování a případné schůzky v bytech byly brány jako podezřelé s rizikem perzekuce.
Hospody byly podle Berného zásadní i pro spolkový život, který ve druhé polovině 19. století zažíval v souvislosti s národním obrozením mimořádný rozkvět. Spolky byly formální organizace, které musely být zaregistrované u tehdejších úřadů, ale jakmile se tak stalo, už byly plně v režii svých českých členů. „Proto jich vznikalo tak strašně moc, a byly jich tisíce,“ řekl Berný. Některé fungují dodneška, například Sokol, ale i sportovní kluby jako Sparta či Slavia.
Podle autora je až s podivem, co všechno původně vzniklo při posezení u piva. „První úřad práce založil šéf Medvídků Karel Vendulák. Skoro cokoliv, co vymyslíme, tak zjistíme, že vzniklo v hospodě,“ uvedl. Dodal, že možná ještě lépe než ve městě byla role hospod jako zásadních míst společenského života vidět na vesnicích. „Tam byly opravdu centrem všeho,“ řekl.
Berného aktuální kniha Kde se pivo pije je jeho šestou publikací o pražských hospodách. Mapuje čtyři tradiční pražské podniky. „Jsou vybrané tak, aby měly nějakou roli v historii, aby na nich bylo něco zajímavého. Například v Demínce se scházeli hodně literáti, spisovatelé, hudebníci a politici. U Zlatého litru hlavně ti literáti, tam zakládal (Jaroslav) Hašek Stranu mírného pokroku v mezích zákona. Vedle Pinkasů bydlel (František) Palacký, takže Staročeši tam měl svoje ‚agitační středisko‘,“ řekl autor.
Dodal, že historicky zajímavá byla i už neexistující Choděrova restaurace, kterou otevřel v roce 1887 restauratér Josef Choděra na tehdejší Ferdinandově, dnes Národní třídě. Podle Berného šlo o první „lepší“ podnik založený Čechy, kteří jinak do té doby provozovali spíše pivnice a hospůdky. Restaurace se tak rychle stala místem, kde byly „štamgasty“ největší tehdejší osobnosti. „Od (Aloise) Jiráska po (Tomáše Garrigue) Masaryka, kdokoliv něco znamenal, ten tam chodil,“ řekl autor. Restaurace zanikla za první republiky.
Stejně jako dnes i tehdy se v dodnes známých podnicích podle Berného čepoval především plzeňský Prazdroj, a to v podstatě od zahájení jeho výroby v roce 1842. „Je to zajímavé, protože ho jednak bylo nutné do Prahy z Plzně dostat, což zdaleka nebylo tak jednoduché jako dnes, a jednak bylo v Praze tehdy kolem 60 malých pivovarů,“ řekl. Doplnil, že velké pražské pivovary jako smíchovský či už neexistující holešovický začaly vznikat až po vzoru Plzně.
Ministerstvo kultury začátkem letošního roku zařadilo českou pivní kulturu na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, což je nutnou podmínkou pro případný zápis na seznam světového dědictví UNESCO. Pivní kultura se zařadila k dalším českým nemateriálním statkům, jako jsou například slovácký verbuňk, ruční výroba skla nebo loutkářství. Na seznamu je také žatecké chmelařství, které bylo v roce 2023 zapsáno i na seznam UNESCO.
