Jin od msta Florence v zpadoamerickm Oregonu se mezi Tichm ocenem a hustm lesem borovic a smrk rozprostr ps psench dun. Tyto pomjiv kopce se neustle mn a posouvaj. Hebeny na svm mst vydr pouh dny a cel hory psku se kad rok rozplynou a znovu zformuj. k se, e lovk dvakrt nevstoup do jedn eky. Tady dvakrt nevstoup na stejnou dunu.
Z uritho hlu se mohou oregonsk duny zdt nekonen; je to jako zabloudit na Saharu nebo teba i na pln jinou planetu. Je tam nepedstaviteln mnostv psku. Vc ne dost na to, aby pohbil cel msto.
Vidina psen invaze pivedla v padestch letech minulho stolet do Florence mladho novine Franka Herberta. Hrozilo, e psen duny nedaleko msta zasypou domy, silnice, eleznin tra i zemdlsk usedlosti a nadobro vyenou mstn obyvatele. Herbert sledoval, jak se ekologov a tak odbornci z americkho adu pro ochranu pdy sna s pomoc ambiciznho plnu na promnu krajiny psek zastavit.
Vlet na oregonsk pobe na Herberta udlal velk dojem. Z tto zkuenosti pak erpal pi psan jednoho z nejvznamnjch vdeckofantastickch dl vech dob. Vznanm tmatem romnu Duna jsou prv ambice postav ovldnout psek na poutn planet Arrakis. Knin srie se dokala i vcero filmovch zpracovn, piem druh dl hollywoodsk adaptace od Denise Villeneuvea ml ve Spojench sttech premiru 1. bezna.
Kdyby spisovatel, kter zemel v roce 1986, navtvil psit pobe v dnen dob, ml by nad m pemlet. Krajina se od jeho nvtvy ped vc ne sedmdesti lety dramaticky zmnila.
Psen duny u Oregonu
Frank Herbert se narodil ve mst Tacoma ve stt Washington, zhruba est hodin autem severn od Florence. V mld se koupal ve vodch Pugetova zlivu a toulal se bujnmi a detivmi lesy severozpadnho pobe USA, co u nj podntilo hlubok obdiv a zjem o produ. Njakou dobu pracoval jako redaktor v sanfranciskch novinch a zatkem padestch let se zaal vnovat sci-fi tvorb, ve kter spdal pbhy inspirovan svmi eklektickmi zjmy o nboenstv, sociologii, psychologii a dal. Herberta pitahovala esoterick zkout vdy a kolem roku 1953 ho schvtila fascinace dunami, kter mu pipomnaly eky psku, jak ekl v dvnm rozhovoru. Kdy se dozvdl o projektu promny krajiny v Oregonu, musel se na msto vypravit.
Po pjezdu do Florence se Herbert proletl malm letounem nad zvlnnmi dunami a na zemi pak vyzpovdal vdce. Ti mu vyprvli, jak podl dun v blzkosti ocenu vysazuj trvu, aby psek stabilizovali a vytvoili ivouc opevnn. ad pro ochranu pdy udroval v okol msta travnat zhony a doufal, e se mu nakonec poda psek zcela odstranit a pobe promnit ve sv ozu les a pol.
Sml pln ekolog Herberta zaujal a jejich spch pi petven krajiny ho ohromil. Svmu agentovi tehdy zaslal poznmky k lnku s nzvem Zastavili pohybujc se psek. Ale lnek nikdy nevyel. K zitku z Florence se pak vrtil pi psan Duny. V romnu, kter pvodn na pokraovn vychzel v asopise Analog, koovn Fremeni pracuj na generace trvajcm plnu na promnu svho vyprahlho svta v rj za pouit postup, kter tm pesn napodobuj plny ad na pobe Oregonu.
Ponn Fremen v rmci jejich projektu terraformace vychz pmo z dun, uvedla literrn odbornice Veronika Kratzov z Krlovniny univerzity v kanadskm Kingstonu. V jistm smyslu jsou to oregonsk duny penesen na celou planetu, dodala.
Psen duny u Oregonu
Promna krajiny, kterou Herbert vidl na oregonskm pobe, ve sci-fi sze pedstavuje vdeckou st dla. Fikc je snad to, jak spn by projekt nakonec mohl bt.
Souasn nvtvnci Florence a okol mohou v pln sle vidt to, co si Herbert musel jen pedstavovat. Duny jsou poset souostrovmi travnatch pahork vysokch a jeden metr, kter brn pohybu psku. Je tam vysazen kam psen, jeho stbla a koeny dokou zpevnit cel psen hebeny.
Rostlina se ale postupn i mimo oblasti, kde ji ped desetiletmi odbornci vysadili. A spolu s kamem pichzej tak invazivn druhy jako devina hlod evropsk nebo ke janovec metlat, kter do tchto konin pivezli evropt osadnci a kter nyn vytlauj pvodn druhy. A co vc, miz i samotn psen krajina, kterou podle nkterch stoj za to chrnit.
