Aktual.: 27.07.2026 12:29
Praha/Brno – Pražská Akademie výtvarných umění (AVU) zřídila ve své hlavní budově na pražské Letné pietní místo za Milana Knížáka. ČTK to sdělil mluvčí AVU Vít Novák. Knížák, který zemřel v neděli 26. července ve věku 86 let, byl v letech 1990 až 1997 rektorem školy. Moravská galerie v Brně připravuje na podzim roku 2027 velkou Knížákovu retrospektivní výstavu. Uskutečnit se má podle facebooku galerie v brněnském Uměleckoprůmyslovém muzeu.
„Máme drobné pietní místo na hlavní budově ve foyer,“ uvedl Novák.
Knížák v čele AVU stanul krátce po sametové revoluci. Akademii v té době otevřel novým médiím, zahraničním vlivům, provedl rozsáhlou restrukturalizaci výuky. AVU například zavedla doktorské studium a do roku 1998 rekonstruovala hlavní budovu. Až do roku 2015 Knížák zároveň vedl Ateliér intermediální tvorby, který sám založil. Mezi jeho absolventy patří podle webu školy umělci a kurátoři Krištof Kintera, Jakub Špaňhel, Milena Dopitová, Tomáš Hlavina nebo Milan Mikuláštík.
Současný rektor AVU Tomáš Pospiszyl podle Nováka chystá kondolenci rodině. Pospiszyl označil v neděli Knížáka za mimořádnou kulturní osobnost, která se nebála kontroverzí, ba je sama s oblibou vyhledávala. „Ač sám nepotřeboval školy, výrazně se zasloužil o Akademii výtvarných umění. Ovlivnil široké spektrum studujících, pozitivně i negativně,“ uvedl Pospiszyl.
Podle Moravské galerie byl Knížák výraznou osobností českého umění, jejíž tvorba i myšlení zanechaly hlubokou stopu v Brně. Zpráva o jeho úmrtí přišla v polovině příprav Knížákovy velké retrospektivy, plánované na podzim příštího roku. Umělec projektu věnoval velkou energii nehledě na svůj zdravotní stav, uvedla galerie na facebooku. Knížák vypracoval koncept výstavy, seznam klíčových exponátů i návrhy instalace.
V lednu 1967 Knížák se skupinou Aktual vystoupili v brněnském Domě umění s akční přednáškou, následně uspořádali v ulicích sérii happeningů. Poté už jeho prezentace v době normalizace možná nebyla. „Jeho rozsáhlá retrospektivní výstava v brněnském Domě pánů z Kunštátu v dubnu 1989 se proto stala jedním ze signálů blížícího se konce totalitního režimu,“ uvedla galerie, která získala první Knížákova díla koncem 80. let. Jeho práce jsou dodnes součástí dlouhodobých expozic Moravské galerie.
Knížák v červenci 1999 rovněž stanul v čele Národní galerie Praha, kterou vedl 12 let a zasadil se o její rozvoj. Pozornost však zároveň upoutal autoritativním způsobem řízení a rozešel se s některými odborníky.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}