Babiš doufá, že se spor o Grónsko podaří vyřešit diplomatickou cestou

Americký prezident Donald Trump tlačí na Dánsko, aby se Grónska vzdalo, skupině evropských zemí za podporu Kodaně hrozí od začátku února uvalením desetiprocentních cel.

„Samozřejmě Grónsko patří Dánsku. A Dánsko a USA jsou přece spojenci v rámci NATO, tak se musíme domlouvat. Nějaké výzvy a nějaká opatření nejsou dobré. Musíme najít způsob, abychom tuhle záležitost vyřešili diplomatickou cestou a normální komunikací,“ uvedl český premiér.

Posun ve sporu očekává na nynějším jednání v Davosu, kterého se zúčastní také Trump a generální tajemník NATO Mark Rutte. Babiš připomněl, že se ve čtvrtek uskuteční mimořádný summit EU, který svolal předseda Evropské rady António Costa. „Takže doufám, že to dopadne dobře a spojenci se domluví,“ doplnil předseda vlády.

Ve videu také objasnil, proč si v souvislosti se sporem o Grónsko v minulých dnech koupil za 15.000 korun glóbus, za což se stal terčem vtipů na sociálních sítích. Na papírové mapě světa podle Babiše neodpovídá rozměr Grónska realitě, vypadá tam větší, než ve skutečnosti je. „No a tady vidíme krásně, jak blízko je vlastně Rusko, a kdyby, nedejbože, vznikl nějaký konflikt, jak by ta raketa letěla. A ne dlouho,“ poznamenal Babiš.

Schopnost Dánska ochránit arktický ostrov před Ruskem a Čínou opakovaně zpochybňuje Trump a zdůvodňuje tím to, proč by podle něj měly mít Spojené státy plnou kontrolu nad Grónskem.

Experti: Trump nechce Grónsko jen z bezpečnostních důvodu, ale i ekonomických

Bezpečnostní argument má určitou logiku, ale není hlavním ani jediným motivem snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa o Grónsko. Shodli se na tom odborníci, které oslovila ČTK. Klíčovou roli podle nich hraje také ekonomický faktor nerostných surovin. Napětí kolem Grónska eskaluje kvůli Trumpovým výrokům o nutnosti získat tento ostrov, který je poloautonomním územím Dánska, pro Spojené státy. Americký prezident dal najevo, že ostrov chce od Kodaně koupit, což odmítá dánská i grónská vláda.

Ruská vojenská aktivita v arktickém regionu podle odborníků nepředstavuje hlavní impuls Trumpových kroků a slouží spíše jako rétorické zdůvodnění. Petr Boháček z Asociace pro mezinárodní otázky uvedl, že se jedná o jeden z lichých argumentů amerického prezidenta.

„Podle mě ho používá záměrně, aby to znělo tak, že to vlastně dělá i pro Evropany, že tím bojuje proti Rusku. To, že Rusko je v tom regionu aktivní, je jasné. Naopak ale tím, co Trump dělá, Rusku výrazně pomáhá, protože de facto oslabuje největšího nepřítele Ruska, tedy Severoatlantickou alianci (NATO), kterou Rusko zmiňuje ve všech svých strategických dokumentech,“ řekl Boháček. Dodal, že kdyby Trumpovi skutečně šlo o Rusko, nepostupoval by tímto způsobem, který východní zemi naopak nahrává.

Jakub Dopieralla z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy řekl, že ochrana před Ruskem je vedlejší faktor. Ze strany Spojených států je snaha o získání Grónska podle něj především demonstrace síly a snaha ukázat, že prostřednictvím Grónska chtějí v této oblasti projektovat svůj vliv.

„Nejsem si jistý, že by ruská vojenská aktivita v poslední době v regionu nějak zásadně eskalovala. Určitě je ale součástí Trumpova vnímání světa, který si do značné míry rozděluje na sféry vlivu, přičemž tuto oblast by rád více začlenil do sféry vlivu Spojených států,“ řekl Dopieralla.

Z geopolitického hlediska je význam Grónska podle Dopierally bezpochyby zásadní. „Spojené státy však už nyní díky mezinárodním smlouvám mají možnost svou sílu v regionu projektovat. Spíše ji ale plně nevyužívají a snaha Grónsko anektovat nebo z něj učinit součást Spojených států proto není nutně nejlepším způsobem, jak tohoto cíle dosáhnout,“ dodal.

Boháček uvedl, že se také propisuje další důležitý faktor, který souvisí spíše s ochranou prostřednictvím protiraketového vzdušného štítu.

Za zásadní motiv oba odborníci označují ekonomický význam Grónska, především jeho nerostné bohatství. „Když se podíváme na téměř všechny jeho mírové iniciativy, vždy v nich figuruje boj o získání přístupu k nerostným surovinám,“ řekl Boháček.

Dopieralla dodal, že ekonomický faktor v tom hraje zásadní roli, a to i s ohledem na klimatické změny. „V důsledku tání ledovců, které dosud pokrývaly většinu území, se mohou tyto zdroje v budoucnu stát mnohem dostupnějšími,“ uvedl. V současnosti sice jejich těžba často není ekonomicky efektivní, ale do budoucna se to může změnit.

Trump podle Dopierally i v jiných krocích v mezinárodní politice dlouhodobě zdůrazňuje, že přístup ke zdrojům patří mezi klíčové zájmy Spojených států za jeho administrativy.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}