Babiš jednoznačně neřekl, že ČR stojí za Grónskem, preferuje dohodu v NATO

„My určitě preferujeme, aby došlo k dohodě v rámci aliance. Bylo by velice nešťastné, aby zkrátka došlo k nějakým soubojům,“ řekl Babiš. Argumenty Trumpa o Číně a Rusku jsou podle něj relevantní, je ale potřeba se domluvit. „Nějaké výzvy nebo deklarace jsou o ničem,“ dodal.

Trump v sobotu oznámil, že od 1. února zvyšuje dovozní cla pro osm unijních států a že tato cla budou platit, dokud Spojené státy neuzavřou dohodu o koupi Grónska od Dánska. Dodatečná desetiprocentní cla se mají vztahovat na veškeré zboží dovážené do USA ze zemí, které se postavily proti Trumpovu přání tento arktický ostrov získat – tedy z Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Británie, Nizozemska a z Finska.

Tyto země v neděli ve společném prohlášení varovaly, že hrozby zavádění cel ze strany Spojených států narušují transatlantické vztahy a mohou způsobit nebezpečnou spirálu eskalace. Aktuálně platí od léta pro většinu exportu z EU do USA patnáctiprocentní clo. Trump pohrozil, že pokud dohoda o Grónsku nebude uzavřena do 1. června, zvýší se od tohoto data dodatečná cla pro uvedených osm zemí z deseti na 25 procent.

Trump je podle Babiše obchodník. „Zažili jsme situaci, kdy chtěl uvalit cla až 50 procent, potom z toho vycouval, potom udělal dohodu s Kanadou a Mexikem,“ řekl premiér. „Pravděpodobně používá stejnou taktiku, kdy dá do prostoru nějaký návrh, který potom bere jako výkop na jednání,“ míní. Česká vláda je podle Babiše příznivcem toho, aby se našel způsob, jak s ním vyjednávat a věc vyřešit.

Experti: Trump nechce Grónsko jen z bezpečnostních důvodu, ale i ekonomických

Bezpečnostní argument má určitou logiku, ale není hlavním ani jediným motivem snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa o Grónsko. Shodli se na tom odborníci, které oslovila ČTK. Klíčovou roli podle nich hraje také ekonomický faktor nerostných surovin. Napětí kolem Grónska eskaluje kvůli Trumpovým výrokům o nutnosti získat tento ostrov, který je poloautonomním územím Dánska, pro Spojené státy. Americký prezident dal najevo, že ostrov chce od Kodaně koupit, což odmítá dánská i grónská vláda.

Ruská vojenská aktivita v arktickém regionu podle odborníků nepředstavuje hlavní impuls Trumpových kroků a slouží spíše jako rétorické zdůvodnění. Petr Boháček z Asociace pro mezinárodní otázky uvedl, že se jedná o jeden z lichých argumentů amerického prezidenta.

„Podle mě ho používá záměrně, aby to znělo tak, že to vlastně dělá i pro Evropany, že tím bojuje proti Rusku. To, že Rusko je v tom regionu aktivní, je jasné. Naopak ale tím, co Trump dělá, Rusku výrazně pomáhá, protože de facto oslabuje největšího nepřítele Ruska, tedy Severoatlantickou alianci (NATO), kterou Rusko zmiňuje ve všech svých strategických dokumentech,“ řekl Boháček. Dodal, že kdyby Trumpovi skutečně šlo o Rusko, nepostupoval by tímto způsobem, který východní zemi naopak nahrává.

Jakub Dopieralla z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy řekl, že ochrana před Ruskem je vedlejší faktor. Ze strany Spojených států je snaha o získání Grónska podle něj především demonstrace síly a snaha ukázat, že prostřednictvím Grónska chtějí v této oblasti projektovat svůj vliv.

„Nejsem si jistý, že by ruská vojenská aktivita v poslední době v regionu nějak zásadně eskalovala. Určitě je ale součástí Trumpova vnímání světa, který si do značné míry rozděluje na sféry vlivu, přičemž tuto oblast by rád více začlenil do sféry vlivu Spojených států,“ řekl Dopieralla.

Z geopolitického hlediska je význam Grónska podle Dopierally bezpochyby zásadní. „Spojené státy však už nyní díky mezinárodním smlouvám mají možnost svou sílu v regionu projektovat. Spíše ji ale plně nevyužívají a snaha Grónsko anektovat nebo z něj učinit součást Spojených států proto není nutně nejlepším způsobem, jak tohoto cíle dosáhnout,“ dodal.

Boháček uvedl, že se také propisuje další důležitý faktor, který souvisí spíše s ochranou prostřednictvím protiraketového vzdušného štítu.

Za zásadní motiv oba odborníci označují ekonomický význam Grónska, především jeho nerostné bohatství. „Když se podíváme na téměř všechny jeho mírové iniciativy, vždy v nich figuruje boj o získání přístupu k nerostným surovinám,“ řekl Boháček.

Dopieralla dodal, že ekonomický faktor v tom hraje zásadní roli, a to i s ohledem na klimatické změny. „V důsledku tání ledovců, které dosud pokrývaly většinu území, se mohou tyto zdroje v budoucnu stát mnohem dostupnějšími,“ uvedl. V současnosti sice jejich těžba často není ekonomicky efektivní, ale do budoucna se to může změnit.

Trump podle Dopierally i v jiných krocích v mezinárodní politice dlouhodobě zdůrazňuje, že přístup ke zdrojům patří mezi klíčové zájmy Spojených států za jeho administrativy.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}